Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
He that separateth himself seeketh [his] pleasure, he is vehement against all sound wisdom.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
A fool hath no delight in understanding, but only that his heart may reveal itself.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
When the wicked cometh, there cometh also contempt, and with ignominy reproach.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
The words of a man's mouth are deep waters, [and] the fountain of wisdom is a gushing brook.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
It is not good to accept the person of the wicked, to wrong the righteous in judgment.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
A fool's lips enter into contention, and his mouth calleth for stripes.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
A fool's mouth is destruction to him, and his lips are a snare to his soul.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The words of a talebearer are as dainty morsels, and they go down into the innermost parts of the belly.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
He also who is indolent in his work is brother of the destroyer.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
The name of Jehovah is a strong tower: the righteous runneth into it, and is safe.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
The rich man's wealth is his strong city, and as a high wall in his own imagination.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Before destruction the heart of man is haughty; and before honour [goeth] humility.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
He that giveth answer before he heareth, it is folly and shame unto him.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
The spirit of a man sustaineth his infirmity; but a broken spirit who can bear?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
The heart of an intelligent [man] getteth knowledge, and the ear of the wise seeketh knowledge.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
A man's gift maketh room for him, and bringeth him before great men.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
He that is first in his own cause [seemeth] just; but his neighbour cometh and searcheth him.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
The lot causeth contentions to cease, and parteth between the mighty.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
A brother offended is [harder to be won] than a strong city; and contentions are as the bars of a palace.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
A man's belly is satisfied with the fruit of his mouth; with the increase of his lips is he satisfied.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Death and life are in the power of the tongue, and they that love it shall eat the fruit thereof.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Whoso hath found a wife hath found a good thing, and hath obtained favour from Jehovah.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
He that is poor speaketh with supplications, but the rich answereth roughly.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
A man of [many] friends will come to ruin but there is a friend [that] sticketh closer than a brother.
