Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Særlingen søger sin egen Lyst; han vælter sig ind paa alt det, som staar fast.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Daaren har ikke Behag i Forstand, men deri, at hans Hjerte aabenbarer sig.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Naar en ugudelig kommer, kommer ogsaa Foragt og med Skammen Forhaanelse.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Ord i en Mands Mund ere dybe Vande, en sprudlende Bæk, Visdoms Kilde.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Det er ikke godt at anse den ugudeliges Person, at gøre en retfærdig Uret i Dommen.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Daarens Læber blande sig i Trætte, og hans Mund raaber efter Slag.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Daarens Mund er en Fordærvelse for ham selv, og hans Læber ere en Snare for hans Sjæl.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
En Bagvadskers Ord lyde som Skæmt, dog trænge de ind i inderste Bug.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Ogsaa den, som er efterladen i sin Gerning, er Broder til den, som er en Ødeland.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Herrens Navn er et fast Taarn, den retfærdige løber til det og bliver beskyttet.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Den riges Gods er hans faste Stad og som en høj Mur i hans egen Tanke.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Foran Undergang hovmoder en Mands Hjerte sig; og foran Ære gaar Ydmyghed.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Naar nogen giver Svar, før han hører, er det ham en Daarskab og Skam.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
En Mands Mod opholder ham i hans Sygdom; men naar Modet er nedslaaet, hvo kan bære det?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Den forstandiges Hjerte køber Kundskab, og de vises Øre søger efter Kundskab.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Et Menneskes Gave gør Rum for ham og fører ham frem for store Herrer.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Den, som er den første i sin Trætte, synes at have Ret; men hans Modpart kommer og prøver ham.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Lodden gør, at Trætter ophøre, og den gør Skel imellem de mægtige.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
En Broder er mere genstridig end en fast Stad, og Trætter med ham ere som Stænger for et Palads.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
En Mands Bug skal mættes af hans Munds Frugt, han skal mættes af sine Læbers Frembringelser.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Død og Liv ere i Tungens Vold, og hvo den elsker, skal æde dens Frugt.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Hvo der har fundet en Hustru, har fundet en god Ting og bekommer en Velbehagelighed af Herren.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Den fattige taler med ydmyg Bøn; men en rig svarer med haarde Ord.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
En Mand med mange Venner vil finde sig ilde stedt; men der er den Ven, som hænger fastere ved end en Broder.
