Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Mihem ama changseh kikhoh sahpa chu ama dei lam jeng-ah akisalal jin, thildih lam ki manchahna jouse adoudal jin ahi.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Mingol in thil hetthem'a lunglhai ding kiti anahsah pon, ama lung ngaichat jeng bou akhoh sah-jin ahi.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Phatlouna ahung um teng, thangset nan ahin jui in, kijatona abei teng kimudana aum paijin ahi.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Miching kamsunga kon hung potdoh thuchang hohi twithuh tobang ahin, chihna jong hi vadung tehliu'a twilong tobang ahi.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Miphalou maija langnei hi angaina ahipon, mikitah chungthu adih'a tan ding jong suh-noh phah lou ding ahi.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Mingol thucheng hin mitoh kinahna ason, akamchenga kon in mol akisei doh bep jitai.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Mingol kamcheng hi ama dinga amanthahna bep ahin, aleigui in ama le ama thangkol'a o-na ding akisemdoh bep ahi.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Aguh a thu poa pangpa thusei jihi, anneh tuitah tobang ahin, akamcheng sohdoh jouse jong mihem lungsunga alhalut paijin ahi.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Atohna chunga mithase hi, mi manthah sahpa toh sopi ahi.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Yahweh Pakai minhi kulpi nasatah tobang ahin, hijeh chun mikitah in abel-jin hoidohnan aneiye.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Mihaopa nei le gou chu ama din kulpi dettah tobang ahin, akihuh hingna dinga pal kikai bep bep ahi.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Mihem amanthah kon leh, kiletsah nan adim jin, koi hileh akineosa masa chan chu jabolna chang ding ahi.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Thil hetchet masanga donbut jeng chun, ngol-houi tah jumna ato tei ding ahi.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Mihem lhagao in dam-mona athoh jou in, hinlah lhagao adamlou teng thoh hahsa ding ahi.
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Chihna lungthim neihon phat tin'in hetbe ding adei-jun, hijeh chun miching hon hetna mube ding ago jing un ahi.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Mihem kiti hi athilpeh chun lampi agonpeh-ji ahin, hijeh chun milen milal henga jong apuilut jin ahi.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Mihem khat'in achung thu akikhol masah teng, adih in akimu nan, akihehpi dingpa ahung lhun'a akikhol chaisoh teng, achung thu kiseipan bep ahi.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Vang vetna kiti hin baotamna abeisah jin, akidou teni kah'a jong thutan in apang e.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Sopi khat in asopi khat apanpi hi, kulpi dettah tobang ahin, hinlah kinahna aso teng khopi kelkot kikam chah kheh tobang ahi.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Mihem in kamngai vang in an-neh ding akimun, koi hileh akamcheng tohga ne chan chu alungkim in ahi.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Kampao le leiguia kon in thi le hin akingam in, koi hileh adihlou'a thusei chan chun atohga aneh tei ding ahi.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Pasal in numei ji-ding akimu teng, amapa chu anunnom ahin, ajeh chu Yahweh Pakaija kon lung lhaina chang ding ahitai.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Mivaichan khotona angaichat teng atao jin, hinlah mihao'in kiletsah to thon thu asei-jin ahi.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Gol le pai kiti hi apha-lhem manthahna thei jong aum in, hinlah gol le pai abang chu penpi tahbeh sopi sanga kinaipi jong aum in ahi.
