Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Thlang mi haiben ham ak maa ak thlang ing amah ak kawngaih kawi sui nawh, cyihnaak ak thyym boeih ce thaih boeih hy.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Thlakcyi ing cyihnaak awh am zeel nawh, amah kawpoek ngaihnaak doengawh awmhly hy.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Thekhanaak a awmnaak awh hepnaak awm nawh, ming seetnaak a awmnawh awh chahphyinaak awm hy.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Thlang am kha awhkawng ak cawn awi taw tui amyihna dung nawh, cehlai cyihnaak taw tuihamyihna phyt hy.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Laitlyknaak awh thlakdyng thawlh lu khqoeh sak hamna, ak bo mikhai toek am leek hy.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Thlakqaw am kha ing thlang hqo pe nawh, am lai ing khqah qunaak khy hy.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Thlakqaw am kha taw a qeengnaak kawina awm nawh, a huui taw a hqingnaak ham thaangna awm hy.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Theet awi ve buh tui ant tui amyihna thlang kawlung a dungnaak dy lut hy.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Bibi ak vaatsam thlang taw ak hqeekung ciingnapaca na awm hy.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Bawipa ming taw zingnaak vawngchung na awm nawh, thlakdyng ing zing na nawh a loetnaak ni.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Mangpa ham a khawhkham taw ang zingnaak na awm nawh, amah ak poeknaak awh vawngchung ak sang soeih na ngai hy.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Thlang kawlung ak oe qu ing thihnaak lam benna mang nawh, kawlung neemnaak ingtaw kyihcahnaak benna ni.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Ngaih zaak qu kaana thlak awi thuung maa taw qawnaak ingkaw chahphyihnaak ni.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Thlang a tloh awh kawlung ing am thin cak sak hy, cehlai kawlung ak tlo ingtaw ikawmyihna ang yh hly thai pai?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Ak zaaksimthai lingbyi ing zaaksimnaak thai ta nawh, thlakcyi ang haa ing simthainaak sui khawi hy.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Thlang a kutdo ing a lam khui sak nawh, boei a haina ceh pyi hy.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Ak cangnaak lammaana ak kqawn ing thlakdyng amyihna dang seiawm, a imceng ing law nawh, awi suu tlaih nawh pho khawi hy.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Cung zyknaak ing awi dip sak nawh, ak tlung qawi awm hqaa sak qawi hy.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Amamik qoep cingnapaca taw khawk chungnaak vawng ak cak lakawh kyi ngai nawh, awipungnaak taw qal tlung a awmnaak vawng chawh ing myih hy.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Thlang ing am lai thaih ai nawh ak phyn phyi sak nawh; a hui am lai phu ing ak kaw qeep sak hy.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Thlang am laiawh thihnaak ingkaw hqingnaak awm nawh, ak lungnaak thlang ing ak thaih qah ce ai kaw.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Zu ak lo taw theem leek ak hu thlang ni, Khawsa venna kaw kawzeelnaak hu hy.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Thlang khawdeng ing qeennaak thoeh nawh, mang ingtaw a tlung doena thlang voem hy.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Pyi khawzah taak taw plam thamnaak ni, cehlai cingna anglakawh lungnaak ak tlo ngai pyi awm hy.
