Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Бољи је залогај сувог хлеба с миром него кућа пуна поклане стоке са свађом.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Разуман слуга биће господар над сином срамотним и с браћом ће делити наследство.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Топионица је за сребро и пећ за злато, а срца искушава Господ.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Зао човек пази на усне зле, а лажљивац слуша језик пакостан.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Ко се руга сиромаху, срамоти Створитеља његовог; ко се радује несрећи, неће остати без кара.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Венац су старцима унуци, а слава синовима оци њихови.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Не приличи безумном висока беседа, а камоли кнезу лажљива беседа.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Поклон је драги камен ономе који га прима, куда се год окрене напредује.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Ко покрива преступ, тражи љубав; а ко понавља ствар, раставља главне пријатеље.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Укор тишти разумног већма него лудог сто удараца.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Зао човек тражи само одмет, али ће се љут гласник послати на њ.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Боље је да човека срете медведица којој су отети медведићи, него безумник у свом безумљу.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Ко враћа зло за добро, неће се зло одмаћи од куће његове.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Ко почне свађу, отвори уставу води; зато пре него се заметне, прођи се распре.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Ко оправда кривога и ко осуди правога, обојица су гад Господу.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
На шта је благо безумном у руци кад нема разума да прибави мудрост?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
У свако доба љуби пријатељ, и брат постаје у невољи.
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Човек безуман даје руку и јамчи се за пријатеља свог.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Ко милује свађу, милује грех; ко подиже увис врата своја, тражи погибао.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Ко је опаког срца, неће наћи добра; и ко дволичи језиком, пашће у зло.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Ко роди безумна, на жалост му је, нити ће се радовати отац лудога.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Срце весело помаже као лек, а дух жалостан суши кости.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Безбожник прима поклон из недара да преврати путеве правди.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Разумном је на лицу мудрост, а очи безумнику врљају накрај земље.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Жалост је оцу свом син безуман, и јад родитељци својој.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Није добро глобити праведника, ни да кнезови бију кога што је радио право.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Устеже речи своје човек који зна, и тиха је духа човек разуман.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
И безуман кад ћути, мисли се да је мудар, и разуман, кад стискује усне своје.
