Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Tsara ny sombi-mofo maina misy fiadanana Noho ny trano feno hena misy fifandirana.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Ny mpanompo hendry dia hanapaka ny zanaka manao izay mahamenatra Sady hizara lova amin’ ny mpirahalahy.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Ny memy ho an’ ny volafotsy, ary ny fatana fandrendrehana ho an’ ny volamena; Fa Jehovah ihany no Mpamantatra ny fo.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Ny mpanao ratsy mampandry sofina amin’ ny molotra mandainga; Ary ny mpandainga mihaino ny lela mampidi-doza.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Izay mihomehy ny malahelo manala baraka ny Mpanao azy; Ary izay faly amin’ ny fahorian’ ny sasany dia tsy maintsy hampijalina.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Satroboninahitry ny antitra ny zafiny; Ary voninahitry ny zanaka ny rainy.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Ny teny jadona tsy tandrifiny halahatry ny adala, Koa mainka fa tsy tokony ho an’ ny zanak’ andriana ny molotra mandainga.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Ny kolikoly dia toy ny vato soa eo imason’ izay mahazo azy, Ka na aiza na aiza alehany dia ambinina ihany.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Izay te-ho be fitiavana dia manaron-keloka; Fa izay mamohafoha teny mampisaraka ny tena mpisakaiza.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Ny anatra dia manan-kery kokoa amin’ ny hendry Noho ny kapoka injato amin’ ny adala.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Ny maditra dia fatra-pitady ny ratsy, Ka dia iraka lozabe no irahina hamely azy.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Aleo mifanena amin’ ny bera very anaka Toy izay amin’ ny adala feno hadalana.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Izay mamaly ratsy ny soa, Ny ratsy tsy hiala ao an-tranony.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Ny fiandohan’ ny ady dia toy ny manata-drano, Koa ilaozy ny fifandirana, dieny tsy mbola mifandramatra.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Izay manamarina ny meloka, na izay manameloka ny marina, Dia samy fahavetavetana eo imason’ i Jehovah.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Hatao inona re ity vola an-tànan’ ny adala? Hamidy fahendrena va? tsy manan-tsaina izy.
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Izay tena sakaiza tokoa dia tia amin’ ny andro rehetra, Sady miseho ho rahalahy hamonjy amin’ ny fahoriana.
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Olona tsy ampy saina izay mifandray tanana Hiantoka eo anatrehan’ ny sakaizany.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Izay tia ady dia tia heloka; Ary izay manao vavahady avo mitady fahasimbana.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Izay madi-po tsy hahita soa; Ary izay manana lela mandainga hivarina any amin’ ny loza.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Izay miteraka adala hahazo alahelo; Ary ny rain’ ny adala tsy ho faly.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Ny fo ravoravo mahasalama tsara; Fa ny fanahy kivy mahamaina ny taolana.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Ny ratsy fanahy mandray kolikoly avy any anaty lamba Ho entiny mamadika ny rariny.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Eo anoloan’ ny manan-tsaina ny fahendrena; Fa ny mason’ ny adala dia mibirioka any amin’ ny faran’ ny tany.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Ny zanaka adala mampalahelo ny rainy Sady fahoriana mangidy amin’ ny reniny niteraka azy.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Tsy mety raha mampijaly ny marina, Na mamely ny manan-kaja noho ny fahamarinany.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Izay mahafihim-bava no manam-pahalalana; Ary izay mahatsindry fo no manan-tsaina.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Na ny adala aza, raha tsy miteny, dia atao ho hendry, Ary izay mahafihim-bava dia toa manan-tsaina.
