Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Es ist ein trockner Bissen, daran man sich genügen läßt, besser denn ein Haus voll Geschlachtetes mit Hader.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Ein kluger Knecht wird herrschen über unfleißige Erben und wird unter den Brüdern das Erbe austeilen.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Wie das Feuer Silber und der Ofen Gold, also prüfet der HERR die Herzen.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Ein Böser achtet auf böse Mäuler, und ein Falscher gehorcht gerne schädlichen Zungen.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Wer des Dürftigen spottet, der höhnet desselben Schöpfer; und wer sich seines Unfalls freuet, wird nicht ungestraft bleiben.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Der Alten Krone sind Kindeskinder, und der Kinder Ehre sind ihre Väter.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Es stehet einem Narren nicht wohl an, von hohen Dingen reden, viel weniger einem Fürsten, daß er gerne lüget.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Wer zu schenken hat, dem ist's wie ein Edelstein; wo er sich hinkehret, ist er klug geachtet.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Wer Sünde zudeckt, der macht Freundschaft; wer aber die Sache aufrührt, der macht Fürsten uneins.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Schelten schreckt mehr an dem Verständigen denn hundert Schläge an dem Narren.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Ein bitterer Mensch trachtet Schaden zu tun; aber es wird ein grausamer Engel über ihn kommen.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Es ist besser, einem Bären begegnen, dem die Jungen geraubet sind, denn einem Narren in seiner Narrheit.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Wer Gutes mit Bösem vergilt, von des Hause wird Böses nicht lassen.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Wer Hader anfähet, ist gleich, als der dem Wasser den Damm aufreißt. Laß du vom Hader, ehe du drein gemenget wirst.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Wer den Gottlosen recht spricht und den Gerechten verdammet, die sind beide dem HERRN ein Greuel.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Was soll dem Narren Geld in der Hand, Weisheit zu kaufen, so er doch ein Narr ist?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Ein Freund liebet allezeit, und ein Bruder wird in der Not erfunden.
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
Es ist ein Narr, der an die Hand gelobet und Bürge wird für seinen Nächsten.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Wer Zank liebt, der liebt Sünde; und wer seine Tür hoch macht, ringet nach Unglück.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Ein verkehrt Herz findet nichts Gutes, und der verkehrter Zunge ist, wird in Unglück fallen.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Wer einen Narren zeuget, der hat Grämen, und eines Narren Vater hat keine Freude.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Ein fröhlich Herz macht das Leben lustig; aber ein betrübter Mut vertrocknet das Gebeine.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Der Gottlose nimmt heimlich gern Geschenke, zu beugen den Weg des Rechts.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Ein Verständiger gebärdet weislich; ein Narr wirft die Augen hin und her.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Ein närrischer Sohn ist seines Vaters Trauern und Betrübnis seiner Mutter, die ihn geboren hat.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Es ist nicht gut, daß man den Gerechten schindet, den Fürsten zu schlagen, der recht regieret.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Ein Vernünftiger mäßiget seine Rede, und ein verständiger Mann ist eine teure Seele.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Ein Narr, wenn er schwiege, würde auch weise gerechnet und verständig, wenn er das Maul hielte.
