Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Mieux vaut un morceau de pain sec, avec la paix, Qu’une maison pleine de viandes, avec des querelles.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Un serviteur prudent domine sur le fils qui fait honte, Et il aura part à l’héritage au milieu des frères.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Le creuset est pour l’argent, et le fourneau pour l’or; Mais celui qui éprouve les cœurs, c’est l’Éternel.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Le méchant est attentif à la lèvre inique, Le menteur prête l’oreille à la langue pernicieuse.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Celui qui se moque du pauvre outrage celui qui l’a fait; Celui qui se réjouit d’un malheur ne restera pas impuni.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Les enfants des enfants sont la couronne des vieillards, Et les pères sont la gloire de leurs enfants.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Les paroles distinguées ne conviennent pas à un insensé; Combien moins à un noble les paroles mensongères!
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Les présents sont une pierre précieuse aux yeux de qui en reçoit; De quelque côté qu’ils se tournent, ils ont du succès.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Celui qui couvre une faute cherche l’amour, Et celui qui la rappelle dans ses discours divise les amis.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Une réprimande fait plus d’impression sur l’homme intelligent Que cent coups sur l’insensé.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
Le méchant ne cherche que révolte, Mais un messager cruel sera envoyé contre lui.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Rencontre une ourse privée de ses petits, Plutôt qu’un insensé pendant sa folie.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
De celui qui rend le mal pour le bien Le mal ne quittera point la maison.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Commencer une querelle, c’est ouvrir une digue; Avant que la dispute s’anime, retire-toi.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Celui qui absout le coupable et celui qui condamne le juste Sont tous deux en abomination à l’Éternel.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
A quoi sert l’argent dans la main de l’insensé? A acheter la sagesse?… Mais il n’a point de sens.
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
L’ami aime en tout temps, Et dans le malheur il se montre un frère.
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
L’homme dépourvu de sens prend des engagements, Il cautionne son prochain.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Celui qui aime les querelles aime le péché; Celui qui élève sa porte cherche la ruine.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Un cœur faux ne trouve pas le bonheur, Et celui dont la langue est perverse tombe dans le malheur.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Celui qui donne naissance à un insensé aura du chagrin; Le père d’un fou ne peut pas se réjouir.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Un cœur joyeux est un bon remède, Mais un esprit abattu dessèche les os.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Le méchant accepte en secret des présents, Pour pervertir les voies de la justice.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
La sagesse est en face de l’homme intelligent, Mais les yeux de l’insensé sont à l’extrémité de la terre.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Un fils insensé fait le chagrin de son père, Et l’amertume de celle qui l’a enfanté.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Il n’est pas bon de condamner le juste à une amende, Ni de frapper les nobles à cause de leur droiture.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Celui qui retient ses paroles connaît la science, Et celui qui a l’esprit calme est un homme intelligent.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
L’insensé même, quand il se tait, passe pour sage; Celui qui ferme ses lèvres est un homme intelligent.
