Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Mieux vaut un morceau sec et la paix, qu’une maison pleine de viandes de sacrifices et des querelles.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Un serviteur sage gouvernera le fils qui fait honte, et il aura part à l’héritage au milieu des frères.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
Le creuset est pour l’argent, et le fourneau pour l’or; mais l’Éternel éprouve les cœurs.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
Celui qui fait le mal est attentif à la lèvre d’iniquité; le menteur prête l’oreille à la langue pernicieuse.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Qui se moque du pauvre outrage celui qui l’a fait; qui se réjouit de la calamité ne sera pas tenu pour innocent.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
La couronne des vieillards, ce sont les fils des fils, et la gloire des fils, ce sont leurs pères.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
La parole excellente ne convient point à un homme vil; combien moins [sied] à un prince la lèvre menteuse.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
Le présent est une pierre précieuse aux yeux de celui qui le possède; de quelque côté qu’il se tourne, il réussit.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Celui qui couvre une transgression cherche l’amour, mais celui qui répète une chose divise les intimes amis.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
La répréhension fait plus d’impression sur l’homme intelligent que 100 coups sur le sot.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
L’inique ne cherche que rébellion; mais un messager cruel sera envoyé contre lui.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Qu’un homme rencontre une ourse privée de ses petits, plutôt qu’un sot dans sa folie!
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Le mal ne quittera point la maison de celui qui rend le mal pour le bien.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
Le commencement d’une querelle, c’est comme quand on laisse couler des eaux; avant que la dispute s’échauffe, va-t’en.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Celui qui justifie le méchant et celui qui condamne le juste sont tous deux en abomination à l’Éternel.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Pourquoi donc le prix dans la main d’un sot pour acheter la sagesse, alors qu’il n’a point de sens?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
L’ami aime en tout temps, et un frère est né pour la détresse.
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
L’homme dépourvu de sens frappe dans la main, s’engageant comme caution vis-à-vis de son prochain.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Qui aime les contestations aime la transgression; qui hausse son portail cherche la ruine.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
Celui qui est pervers de cœur ne trouve pas le bien; et celui qui use de détours avec sa langue tombe dans le mal.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Celui qui engendre un sot [l’engendre] pour son chagrin; et le père d’un homme vil ne se réjouira pas.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Le cœur joyeux fait du bien à la santé, mais un esprit abattu dessèche les os.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Le méchant prend de [son] sein un présent pour faire dévier les sentiers du jugement.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
La sagesse est en face de l’homme intelligent, mais les yeux du sot sont au bout de la terre.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Un fils insensé est un chagrin pour son père et une amertume pour celle qui l’a enfanté.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Il n’est pas bon de punir le juste, et de frapper les nobles à cause de [leur] droiture.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Celui qui a de la connaissance retient ses paroles, et un homme qui a de l’intelligence est d’un esprit froid.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Même le fou qui se tait est réputé sage, – celui qui ferme ses lèvres, un homme intelligent.
