Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Better [is] a dry morsel, and rest with it, Than a house full of the sacrifices of strife.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
A wise servant rules over a son causing shame, And he apportions an inheritance in the midst of brothers.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
A refining pot [is] for silver, and a furnace for gold, And the trier of hearts [is] YHWH.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
An evildoer is attentive to lips of vanity, Falsehood is giving ear to a mischievous tongue.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Whoever is mocking at the poor Has reproached his Maker, Whoever is rejoicing at calamity is not acquitted.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Sons’ sons [are] the crown of old men, And the glory of sons [are] their fathers.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
A lip of excellence is not fitting for a fool, much less a lip of falsehood for a noble.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
A stone of grace [is] the bribe in the eyes of its possessors, Wherever it turns, it prospers.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Whoever is covering transgression is seeking love, And whoever is repeating a matter Is separating a familiar friend.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
Rebuke comes down on the intelligent More than one hundred stripes on a fool.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
An evil man seeks only rebellion, And a fierce messenger is sent against him.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
The meeting of a bereaved bear by a man, And—not a fool in his folly.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
Whoever is returning evil for good, Evil does not move from his house.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
The beginning of contention [is] a letting out of waters, And leave the strife before it is meddled with.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
Whoever is justifying the wicked, And condemning the righteous, Even both of these [are] an abomination to YHWH.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Why [is] this—a price in the hand of a fool to buy wisdom, And a heart—there is none?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
The friend is loving at all times, And a brother is born for adversity.
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
A man lacking heart is striking hands, He becomes a guarantor before his friend.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
Whoever is loving transgression is loving debate, Whoever is making his entrance high is seeking destruction.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
The perverse of heart does not find good, And the [one] turned in his tongue falls into evil.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Whoever is begetting a fool has affliction for it, Indeed, the father of a fool does not rejoice.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
A rejoicing heart does good to the body, And a struck spirit dries the bone.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
The wicked takes a bribe from the bosom, To turn aside the paths of judgment.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
The face of the intelligent [is] to wisdom, And the eyes of a fool—at the end of the earth.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
A foolish son [is] a provocation to his father, And bitterness to her bearing him.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Also, [it] is not good to fine the righteous, To strike nobles for uprightness.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
One acquainted with knowledge is sparing his words, And the cool of temper [is] a man of understanding.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Even a fool keeping silence is reckoned wise, He who is shutting his lips [seems] intelligent!
