Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
Better is a dry morsell, if peace be with it, then an house full of sacrifices with strife.
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
A discrete seruant shall haue rule ouer a lewde sonne, and hee shall deuide the heritage among the brethren.
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
As is the fining pot for siluer, and the fornace for golde, so the Lord trieth the heartes.
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
The wicked giueth heed to false lippes, and a lyer hearkeneth to the naughtie tongue.
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Hee that mocketh the poore, reprocheth him, that made him: and he that reioyceth at destruction, shall not be vnpunished.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Childres children are the crowne of the elders: and the glory of ye children are their fathers.
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
Hie talke becommeth not a foole, much lesse a lying talke a prince.
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
A rewarde is as a stone pleasant in the eyes of them that haue it: it prospereth, whithersoeuer it turneth.
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
Hee that couereth a transgression, seeketh loue: but hee that repeateth a matter, separateth the prince.
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
A reproofe entereth more into him that hath vnderstanding, then an hundreth stripes into a foole.
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
A sedicious person seeketh onely euill, and a cruel messenger shall be sent against him.
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
It is better for a man to meete a beare robbed of her whelpes, then a foole in his follie.
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
He that rewardeth euil for good, euil shall not depart from his house.
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
The beginning of strife is as one that openeth the waters: therefore or the contention be medled with, leaue off.
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
He that iustifieth the wicked, and he that condemneth the iust, euen they both are abomination to the Lord.
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Wherefore is there a price in the hand of the foole to get wisdome, and he hath none heart?
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
A friende loueth at all times: and a brother is borne for aduersitie.
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
A man destitute of vnderstanding, toucheth the hande, and becommeth suretie for his neighbour.
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
He loueth transgression, that loueth strife: and he that exalteth his gate, seeketh destruction.
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
The froward heart findeth no good: and he that hath a naughtie tongue, shall fall into euill.
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
He that begetteth a foole, getteth himselfe sorow, and the father of a foole can haue no ioy.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
A ioyfull heart causeth good health: but a sorowfull minde dryeth the bones.
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
A wicked man taketh a gift out of the bosome to wrest the wayes of iudgement.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
Wisdome is in the face of him that hath vnderstanding: but the eyes of a foole are in the corners of the world.
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
A foolish sonne is a griefe vnto his father, and a heauines to her that bare him.
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Surely it is not good to condemne the iust, nor that ye princes should smite such for equitie.
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
Hee that hath knowledge, spareth his wordes, and a man of vnderstanding is of an excellent spirit.
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Euen a foole (when he holdeth his peace) is counted wise, and hee that stoppeth his lips, prudent.
