Príslovia 17
1 Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
乾餅一張而平安共食，勝於滿屋佳餚而互相爭吵。
2 Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
聰明的僕人必能管治任性的兒子，且可與弟兄們共分產業。
3 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
鍋煉銀，爐煉金，上主煉人心。
4 Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
奸詐的人，愛聽胡言亂語；說謊的人，輕信是非長短。
5 Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
嘲笑窮人的是凌辱他的造主；幸災樂禍的，必不能脫免懲罰。
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
孫兒是老人的冠冕，父親是兒女的光榮。
7 Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
優雅的言詞，不適宜於愚人；虛偽的狂語，更不宜於君王。
8 Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
賄賂在饋贈者眼中，有如寶石；不論他要轉向何方，無往不利。
9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
掩飾他人的過錯，可獲得友愛；屢念舊日的過惡，則離間友誼。
10 Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
對明智人一句指責，勝過對愚昧人百次杖擊。
11 Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
暴徒只求叛亂，但有殘酷使者，奉命前來對付。
12 Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
寧願遇見失掉幼子的母熊，不願逢著正在發狂的愚人。
13 Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
誰以怨報德，災禍必不離開他的家。
14 Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
爭論的開端，如水之破堤；在激辯之前，應極加制止。
15 Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
宣判罪人無罪，判定義人有罪：二者同為上主所憎惡。
16 K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
愚昧的人，既沒有頭腦，手執金錢買智慧，又何益之有﹖
17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
朋友平時常相愛，唯在難中見兄弟。
18 Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
常為人擊掌作保，實是個無知之徒。
19 Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
好爭辯的人，實喜愛罪過；高舉門戶的，必自趨滅亡。
20 Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
誰存心欺詐，不會得幸福；誰搬弄是非，必陷於災禍。
21 Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
生糊塗孩子的，只有悲哀；糊塗人的父親，毫無樂趣。
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
愉快的心，是良好的治療；神志憂鬱，能使筋骨枯萎。
23 Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
惡人在大衣下受賄賂，是為顛倒正義的判詞。
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
精明的人，常面向智慧；愚者的眼，向地極呆望，
25 K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
愚昧的兒子，是他父親的痛苦，是他生母的憂傷。
26 Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
科罰無辜，已屬不當；杖責君子，更屬不義。
27 Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
智者必沉默寡言，達人必心神鎮定。
28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
愚人不發言，亦可充作智者；若謹口慎言，亦可視為哲人。
