Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Köngüldiki niyetler insan’gha tewedur; Biraq tilning jawabi Perwerdigarning ilkididur.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Insan özining hemme qilghan ishini pak dep biler; Lékin qelbdiki niyetlerni Perwerdigar tarazigha sélip tartip körer.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Niyet qilghan ishliringni Perwerdigargha tapshurghin, Shundaq qilghanda pilanliring piship chiqar.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Perwerdigar barliq mewjudiyetning herbirini melum meqset bilen apiride qilghan; Hetta yamanlarnimu balayi’apet küni üchün yaratqandur.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Tekebburluqqa tolghan köngüllerning herbiri Perwerdigargha yirginchliktur; Qol tutushup birleshsimu, jazasiz qalmas.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Muhebbet-shepqet we heqiqet bilen gunahlar kafaret qilinip yépilar; Perwerdigardin eyminish ademlerni yamanliqtin xaliy qilar.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Ademning ishliri Perwerdigarni xursen qilsa, U hetta düshmenlirinimu uning bilen inaqlashturar.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Halal alghan az, Haram alghan köptin ewzeldur.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Insan könglide öz yolini toxtitar; Emma qedemlirini toghrilaydighan Perwerdigardur.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Hetta padishahning lewlirige qaritip epsun oqulsimu, Uning aghzi toghra hökümdin chetnimes.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Adil taraza-mizanlar Perwerdigargha xastur; Taraza tashlirining hemmisini U yasighandur.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Padishah rezillik qilsa yirginchliktur, Chünki text heqqaniyet bilenla mehkem turar.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Heqqaniy sözligen lewler padishahlarning xursenlikidur; Ular durus sözligüchilerni yaxshi körer.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Padishahning qehri goya ölümning elchisidur; Biraq dana kishi [uning ghezipini] tinchlandurar.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Padishahning chirayining nuri kishige jan kirgüzer; Uning shepqiti waqtida yaghqan «kéyinki yamghur»dur.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Danaliq élish altun élishtin neqeder ewzeldur; Yorutulushni tallash kümüshni tallashtin shunche üstündur!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Durus ademning égiz kötürülgen yoli yamanliqtin ayrilishtur; Öz yoligha éhtiyat qilghan kishi jénini saqlap qalar.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Meghrurluq halak bolushtin awwal kéler, Tekebburluq yiqilishtin awwal kéler.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Kemter bolup miskinler bilen bardi-keldide bolush, Tekebburlar bilen haram mal bölüshkendin ewzeldur.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Kimki ishni pem-paraset bilen qilsa payda tapar; Perwerdigargha tayan’ghan bolsa, bext-saadet körer.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Köngli dana kishi segek atilar; Yéqimliq sözler ademlerning bilimini ashurar.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Pem-paraset özige ige bolghanlargha hayatliqning buliqidur; Eqilsizlerge telim bermekning özi eqilsizliktur.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Aqilane kishining qelbi aghzidin eqil chiqirar; Uning lewzige bilimni ziyade qilar.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Yéqimliq sözler goya heseldur; Köngüllerni xush qilip ten’ge dawadur.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Adem balisigha toghridek körünidighan bir yol bar, Lékin aqiwiti halaketke baridighan yollardur.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Ishligüchining ishtiyi uni ishqa salar; Uning qarni uninggha heydekchilik qilar.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Muttehem kishi yaman gepni kolap yürer; Uning lewliri lawuldap turghan otqa oxshar.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Egri adem jédel-majira tughdurghuchidur; Gheywetchi yéqin dostlarni ayriwéter.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Zorawan kishi yéqin adimini azdurar; Uni yaman yolgha bashlap kirer.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Közini yumuwalghan kishi yaman niyetni oylar; Léwini chishligen kishi yamanliqqa teyyardur.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Heqqaniyet yolida aqarghan chach, Ademning shöhret tajidur.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Asan achchiqlimaydighan kishi palwandin ewzeldur; Özini tutuwalghan sheher alghandinmu üstündur.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Chek étekke tashlan’ghini bilen, Lékin netijisi pütünley Perwerdigardindur.
