Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Del hombre son las preparaciones del corazón: mas de Jehová la respuesta de la lengua.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Todos los caminos del hombre son limpios en su opinión: mas Jehová pesa los espíritus.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Encomienda a Jehová tus obras; y tus pensamientos serán afirmados.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Todas las cosas ha hecho Jehová por sí mismo; y aun al impío para el día malo.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Abominación es a Jehová todo altivo de corazón: la mano junta a la mano, no será sin castigo.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Con misericordia y verdad será reconciliado el pecado; y con el temor de Jehová se aparta del mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Cuando los caminos del hombre serán agradables a Jehová, aun sus enemigos pacificará con él.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Mejor es lo poco con justicia, que la muchedumbre de los frutos sin derecho.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
El corazón del hombre piensa su camino: mas Jehová endereza sus pasos.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Adivinación está en los labios del rey: en juicio no prevaricará su boca.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Peso y balanzas derechas son de Jehová: obra suya son todas las pesas de la bolsa.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Abominación es a los reyes hacer impiedad; porque con justicia será confirmado su trono.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Los labios justos son el contentamiento de los reyes; y al que habla lo recto aman.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
La ira del rey es mensajero de muerte: mas el hombre sabio la evitará.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
En la alegría del rostro del rey está la vida; y su benevolencia es como la nube tardía.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Mejor es adquirir sabiduría que oro preciado; y adquirir inteligencia vale más que la plata.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
El camino de los rectos es apartarse del mal: su alma guarda, el que guarda su camino.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Antes del quebrantamiento es la soberbia; y antes de la caída, la altivez de espíritu.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Mejor es abajar el espíritu con los humildes, que partir despojos con los soberbios.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
El entendido en la palabra, hallará el bien; y el que confía en Jehová, bienaventurado él.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
El sabio de entendimiento es llamado entendido; y la dulzura de labios aumentará la doctrina.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Manadero de vida es el entendimiento al que le posee: mas la erudición de los insensatos es locura.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
El corazón del sabio hace prudente su boca; y con sus labios aumenta la doctrina.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Panal de miel son las hablas suaves, suavidad al alma, y medicina a los huesos.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Hay camino que es derecho al parecer del hombre: mas su salida son caminos de muerte.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
El alma del que trabaja, trabaja para sí; porque su boca le constriñe.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
El hombre perverso cava en busca del mal; y en sus labios es como llama de fuego.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
El hombre perverso levanta contienda; y el chismoso aparta los príncipes.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
El hombre malo lisonjea a su prójimo; y le hace caminar por el camino no bueno:
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Cierra sus ojos para pensar perversidades: mueve sus labios, efectúa el mal.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Corona de honra es la vejez: en el camino de justicia se hallará.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Mejor es el que tarde se aira, que el fuerte; y el que se enseñorea de su espíritu, que el que toma una ciudad.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
La suerte se echa en el seno: mas de Jehová es todo su juicio.
