Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Del hombre es preparar el corazón, mas la respuesta de la lengua viene de Yahvé.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Todos los caminos parecen limpios a los ojos del hombre, pero es Dios quien pesa los espíritus.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Encomienda a Yahvé tus planes, y tendrán éxito tus proyectos.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Todo lo ha creado Yahvé para su fin, aun al impío para el día aciago.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Todo altivo de corazón es abominación para Yahvé, será castigado indefectiblemente.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Con misericordia y fidelidad se expía la culpa, y con el temor de Dios (el hombre) se aparta del mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Cuando los caminos de un hombre son agradables a Yahvé, Este reconcilia con él a sus enemigos.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Mejor poco con justicia, que grandes ganancias con injusticia.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
El corazón del hombre proyecta sus caminos, pero Yahvé dirige sus pasos.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Los labios del rey pronuncian oráculos; no peca su boca cuando dicta sentencia.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Balanza y platillos justos son de Dios, y obra suya son todas las pesas de la bolsa.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Aborrecen los reyes a los malhechores, pues la justicia es el apoyo del trono.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Placen a los reyes los labios justos, y les agradan los que hablan con rectitud.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
La ira del rey anuncio es de muerte; pero el varón sabio la aplaca.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
El semblante alegre del rey significa vida, y su favor es como nube de lluvia primaveral.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Adquirir sabiduría vale más que el oro, y mejor que la plata es poseer la inteligencia.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
La senda de los justos es huir del mal; guarda su alma el que guarda sus pasos.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
La soberbia precede a la caída, y la altivez de espíritu a la ruina.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Mejor ser humilde con los humildes, que repartir despojos con los soberbios.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
El que está atento a la palabra, saca provecho, y el que confía en Yahvé es dichoso.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
El sabio de corazón es llamado prudente; y la dulzura en el hablar aumenta los frutos de la enseñanza.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Fuente de vida es la sabiduría para quien la posee pero el castigo del necio es su necedad.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
El corazón del sabio es maestro de su boca, en sus labios crece la doctrina.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Panal de miel son las palabras amables; delicia del alma y medicina de los huesos.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Camino hay que al hombre le parece recto, pero en su remate está la muerte.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
El que se afana, para sí se afana; a esto le estimula su boca.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
El hombre perverso se cava la desventura; sobre sus labios hay como llamas de fuego.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
El hombre depravado provoca contiendas, y el chismoso siembra discordia entre los amigos.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
El inicuo halaga a su prójimo y así lo lleva por malos caminos.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Cuando uno guiña los ojos maquina maldades, y cuando se muerde los labios, las lleva a cabo.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Corona de gloria es la canicie, se la halla en el camino de la justicia.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
El hombre sosegado es superior al valiente, y el que es señor de sí vale más que el conquistador de una ciudad.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
En el regazo se echan las suertes, pero de Yahvé depende toda decisión.
