Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Kuronga kwomwoyo ndekwomunhu, asi mhinduro yorurimi inobva kuna Jehovha.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Nzira dzose dzomunhu dzinoita sedzakanaka pakuona kwake, asi Jehovha anoyera zvinangwa.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Kumikidza kuna Jehovha chose chaunoita, ipapo urongwa hwako huchabudirira.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Jehovha anoitira zvinhu zvose magumo azvo; kunyange akaipa anomuitira zuva renjodzi.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Jehovha anovenga vose vane mwoyo inozvikudza. Zvirokwazvo, havangaregi kurangwa.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Kubudikidza norudo nokutendeka, chivi chinoyananisirwa, kubudikidza nokutya Jehovha munhu anorega kuita zvakaipa.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Kana nzira dzomunhu dzichifadza Jehovha, anoita kuti kunyange vavengi vake vagarisane naye murugare.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Zviri nani kuva nezvishoma mukururama, pane kuva nezvakawanda kwazvo mukusaruramisira.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Mumwoyo make munhu anoronga gwara rake, asi Jehovha ndiye anotonga kufamba kwake.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Miromo yamambo inotaura seinotaura chirevo chaMwari, uye muromo wake haufaniri kurega kururamisira.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Zviyero nezvienzaniso zvechokwadi zvinobva kuna Jehovha; zviyero zvose zviri muhomwe ndiye akazviita.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Madzimambo anovenga kuita zvakaipa, nokuti chigaro choushe chinosimbiswa nokururama.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Madzimambo anofarira miromo inotaura chokwadi; anoremekedza munhu anotaura chokwadi.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Kutsamwa kwamambo inhume yorufu, asi munhu akachenjera anonyaradza kutsamwa uku.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Kana chiso chamambo chichibwinya, zvinoreva upenyu, nyasha dzake dzakaita segore remvura panguva yomunakamwe.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Zviri nani sei kuwana uchenjeri pane goridhe, kusarudza njere pane sirivha!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Mugwagwa mukuru wavakarurama unonzvenga zvakaipa; uye anochengeta nzira yake anochengeta upenyu hwake.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Kuzvikudza kunotangira kuparadzwa, mweya wamanyawi unotangira kuwa.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Zviri nani kuva nomweya unozvininipisa pakati pavakadzvinyirirwa pane kugoverana zvakapambwa navanozvikudza.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Ani naani anoteerera kurayirwa achabudirira, uye akaropafadzwa uyo anovimba naJehovha.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Vakachenjera pamwoyo vanonzi ndivo vanonzvera, uye mashoko akanaka anokurudzira kurayirwa.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Njere itsime roupenyu kuna avo vanadzo, asi upenzi hunouyisa kurangwa kumapenzi.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Mwoyo womunhu akachenjera unotungamirira muromo wake, uye miromo yake inokurudzira kurayirwa.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Mashoko anofadza akafanana nezinga rouchi, anozipa kumweya, anoporesa mapfupa.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Kune nzira inoita seyakanaka kumunhu, asi magumo ayo inoenda kurufu.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Nzara yomushandi inomushandira; nzara yake inoita kuti arambe achishanda.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Munhu asina maturo anoronga zvakaipa, uye matauriro ake akaita somoto unopisa.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Munhu akatsauka anomutsa kupesana, uye guhwa rinoparadzanisa shamwari dzepedyo.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Munhu anoita nechisimba anonyengera muvakidzani wake, uye anomufambisa napanzira isina kunaka.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Uyo anochonya nameso ake ari kuronga zvakaipa; uyo anoruma miromo yake ari kuda kuita zvakaipa.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Bvudzi rakachena ikorona yakaisvonaka; inowanikwa noupenyu hwakarurama.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Zviri nani kuva munhu ane mwoyo murefu pane kuva murwi, munhu anozvibata pakutsamwa kwake ari nani pane uyo anotapa guta.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Mujenya unokandirwa pamakumbo, asi zvirevo zvose zvinobva kuna Jehovha.
