Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Do homem são os planejamentos do coração, mas a reposta da boca [vem] do SENHOR.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Todos os caminhos do homem são puros aos seus [próprios] olhos; mas o SENHOR pesa os espíritos.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Confia tuas obras ao SENHOR, e teus pensamentos serão firmados.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
O SENHOR fez tudo para seu propósito; e até ao perverso para o dia do mal.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
O SENHOR abomina todo orgulhoso de coração; certamente não ficará impune.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Com misericórdia e fidelidade a perversidade é reconciliada; e com o temor ao SENHOR se desvia do mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Quando os caminhos do homem são agradáveis ao SENHOR, ele faz até seus inimigos terem paz com ele.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Melhor é o pouco com justiça, do que a abundância de rendas com injustiça.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
O coração do homem planeja seu caminho, mas é o SENHOR que dirige seus passos.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Nos lábios do rei estão palavras sublimes; sua boca não transgride quando julga.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
O peso e a balança justos pertencem ao SENHOR; a ele pertencem todos os pesos da bolsa.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Os reis abominam fazer perversidade, porque com justiça é que se confirma o trono.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Os lábios justos são do agrado dos reis, e eles amam ao que fala palavras direitas.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
A ira do rei é como mensageiros de morte; mas o homem sábio a apaziguará.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
No brilho do rosto do rei há vida; e seu favor é como uma nuvem de chuva tardia.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Obter sabedoria é tão melhor do que o ouro! E obter sabedoria é mais excelente do que a prata.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
A estrada dos corretos se afasta do mal; e guarda sua alma quem vigia seu caminho.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Antes da destruição vem a arrogância, e antes da queda vem a soberba de espírito.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
É melhor ser humilde de espírito com os mansos, do que repartir despojos com os arrogantes.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Aquele que pensa prudentemente na palavra encontrará o bem; e quem confia no SENHOR é bem-aventurado.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
O sábio de coração será chamado de prudente; e a doçura dos lábios aumentará a instrução.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Manancial de vida é o entendimento, para queles que o possuem; mas a instrução dos tolos é loucura.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
O coração do sábio dá prudência à sua boca; e sobre seus lábios aumentará a instrução.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Favo de mel são as palavras suaves: doces para a alma, e remédio para os ossos.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Há um caminho que parece direito ao homem, porém seu fim são caminhos de morte.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
A alma do trabalhador faz ele trabalhar para si, porque sua boca o obriga.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
O homem maligno cava o mal, e em seus lábios [há] como que um fogo ardente.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
O homem perverso levanta contenda, e o difamador faz [até] grandes amigos se separarem.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
O homem violento ilude a seu próximo, e o guia por um caminho que não é bom.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Ele fecha seus olhos para imaginar perversidades; ele aperta os lábios para praticar o mal.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Cabelos grisalhos são uma coroa de honra, [caso] se encontrem no caminho de justiça.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Melhor é o que demora para se irritar do que o valente; e [melhor é] aquele que domina seu espírito do que aquele que toma uma cidade.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
A sorte é lançada no colo, mas toda decisão pertence ao SENHOR.
