Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Do homem são as preparações do coração, mas do Senhor a resposta da bocca.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Todos os caminhos do homem são limpos aos seus olhos, mas o Senhor pesa os espiritos.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Confia do Senhor as tuas obras, e teus pensamentos serão estabelecidos.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
O Senhor fez todas as coisas para si, para os seus proprios fins, e até ao impio para o dia do mal.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Abominação é ao Senhor todo o altivo de coração: ainda que elle junte mão á mão, não será innocente
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Pela misericordia e pela fidelidade se expia a iniquidade, e pelo temor do Senhor os homens se desviam do mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Sendo os caminhos do homem agradaveis ao Senhor, até a seus inimigos faz que tenham paz com elle.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Melhor é o pouco com justiça, do que a abundancia de colheita com injustiça.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
O coração do homem considera o seu caminho, mas o Senhor lhe dirige os passos.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Adivinhação se acha nos labios do rei: em juizo não prevaricará a sua bocca.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
O peso e a balança justa são do Senhor: obra sua são todos os pesos da bolsa.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Abominação é para os reis obrarem impiedade, porque com justiça se estabelece o throno.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Os labios de justiça são o contentamento dos reis, e elles amarão ao que falla coisas rectas.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
O furor do rei é como uns mensageiros da morte, mas o homem sabio o apaziguará.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Na luz do rosto do rei está a vida, e a sua benevolencia é como a nuvem da chuva serodia.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Quanto melhor é adquirir a sabedoria do que o oiro! e quanto mais excellente adquirir a prudencia do que a prata!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
A carreira dos rectos é desviar-se do mal; o que guarda a sua alma conserva o seu caminho.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
A soberba precede a ruina, e a altivez do espirito precede a quéda.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Melhor é ser humilde d'espirito com os mansos, do que repartir o despojo com os soberbos.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
O que attenta prudentemente para a palavra achará o bem, e o que confia no Senhor será bemaventurado.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
O sabio de coração será chamado prudente, e a doçura dos labios augmentará o ensino.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
O entendimento, para aquelles que o possuem, é uma fonte de vida, mas a instrucção dos tolos é a sua estulticia.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
O coração do sabio instrue a sua bocca, e sobre os seus labios augmentará a doutrina.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Favo de mel são as palavras suaves, doces para a alma, e saude para os ossos.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Ha caminho, que parece direito ao homem, mas o seu fim são os caminhos da morte.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
O trabalhador trabalha para si mesmo, porque a sua bocca o insta.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
O homem de Belial cava o mal, e nos seus labios se acha como um fogo ardente.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
O homem perverso levanta a contenda, e o murmurador separa os maiores amigos.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
O homem violento persuade ao seu companheiro, e o guia por caminho não bom.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Fecha os olhos para imaginar perversidades; mordendo os labios, effectua o mal.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Corôa de honra são as cãs, achando-se ellas no caminho de justiça.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Melhor é o longanimo do que o valente, e o que governa o seu espirito do que o que toma uma cidade.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
A sorte se lança no regaço, mas do Senhor procede toda a sua disposição.
