< Príslovia 16 >

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
تدبیرهای دل از آن انسان است، اماتنطق زبان از جانب خداوند می‌باشد.۱
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
همه راههای انسان در نظر خودش پاک است، اما خداوند روحها را ثابت می‌سازد.۲
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
اعمال خود را به خداوند تفویض کن، تافکرهای تو استوار شود.۳
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
خداوند هر چیز را برای غایت آن ساخته است، و شریران را نیز برای روز بلا.۴
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
هر‌که دل مغرور دارد نزد خداوند مکروه است، و او هرگز مبرا نخواهد شد.۵
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
از رحمت و راستی، گناه کفاره می‌شود، و به ترس خداوند، از بدی اجتناب می‌شود.۶
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
چون راههای شخص پسندیده خداوندباشد، دشمنانش را نیز با وی به مصالحه می‌آورد.۷
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
اموال اندک که با انصاف باشد بهتر است، ازدخل فراوان بدون انصاف.۸
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
دل انسان در طریقش تفکر می‌کند، اماخداوند قدمهایش را استوار می‌سازد.۹
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
وحی بر لبهای پادشاه است، و دهان او درداوری تجاوز نمی نماید.۱۰
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
ترازو و سنگهای راست از آن خداونداست و تمامی سنگهای کیسه صنعت وی می‌باشد.۱۱
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
عمل بد نزد پادشاهان مکروه است، زیرا که کرسی ایشان از عدالت برقرار می‌ماند.۱۲
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
لبهای راستگو پسندیده پادشاهان است، وراستگویان را دوست می‌دارند.۱۳
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
غضب پادشاهان، رسولان موت است امامرد حکیم آن را فرو می‌نشاند.۱۴
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
در نور چهره پادشاه حیات‌است، ورضامندی او مثل ابر نوبهاری است.۱۵
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
تحصیل حکمت از زر خالص چه بسیاربهتر است، و تحصیل فهم از نقره برگزیده تر.۱۶
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
طریق راستان، اجتناب نمودن از بدی است، و هر‌که راه خود را نگاه دارد جان خویش را محافظت می‌نماید.۱۷
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
تکبر پیش رو هلاکت است، و دل مغرورپیش رو خرابی.۱۸
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
با تواضع نزد حلیمان بودن بهتر است، ازتقسیم نمودن غنیمت با متکبران.۱۹
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
هر‌که در کلام تعقل کند سعادتمندی خواهد یافت، و هر‌که به خداوند توکل نمایدخوشابحال او.۲۰
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
هر‌که دل حکیم دارد فهیم خوانده می‌شود، و شیرینی لبها علم را می‌افزاید.۲۱
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
عقل برای صاحبش چشمه حیات‌است، اما تادیب احمقان، حماقت است.۲۲
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
دل مرد حکیم دهان او را عاقل می‌گرداند، و علم را بر لبهایش می‌افزاید.۲۳
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
سخنان پسندیده مثل‌شان عسل است، برای جان شیرین است و برای استخوانهاشفادهنده.۲۴
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
راهی هست که در نظر انسان راست است، اما عاقبت آن راه، موت می‌باشد.۲۵
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
اشتهای کارگر برایش کار می‌کند، زیرا که دهانش او را بر آن تحریض می‌نماید.۲۶
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
مرد لئیم شرارت را می‌اندیشد، و برلبهایش مثل آتش سوزنده است.۲۷
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
مرد دروغگو نزاع می‌پاشد، و نمام دوستان خالص را از همدیگر جدا می‌کند.۲۸
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
مرد ظالم همسایه خود را اغوا می‌نماید، واو را به راه غیر نیکو هدایت می‌کند.۲۹
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
چشمان خود را بر هم می‌زند تا دروغ رااختراع نماید، و لبهایش را می‌خاید و بدی را به انجام می‌رساند.۳۰
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
سفیدمویی تاج جمال است، هنگامی که درراه عدالت یافت شود.۳۱
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
کسی‌که دیرغضب باشد از جبار بهتر است، و هر‌که بر روح خود مالک باشد از تسخیرکننده شهر افضل است.۳۲
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
قرعه در دامن‌انداخته می‌شود، لیکن تمامی حکم آن از خداوند است.۳۳

< Príslovia 16 >