Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Kut ku in oru pwapa lasr, tusruktu kas safla kac uh ma lun God.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Kom ac nunku mu ma nukewa kom oru uh suwohs, tuh LEUM GOD El liye nunak lun insiom.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Siyuk LEUM GOD Elan akinsewowoye pwapa lom, na kom ac fah ku in orala.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Ma nukewa LEUM GOD El orala ac oasr saflaiya; na saflaiyen mwet koluk uh pa in sikiyukla.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
LEUM GOD El srunga mwet nukewa su filang. El ac fah tia lela elos in kaingkunla mwe kaiyuk nu selos.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Kom in oaru ac inse pwaye, ac God El fah nunak munas ke ma koluk lom. Alfulatye LEUM GOD na wangin ma koluk ac fah sikyak nu sum.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Pacl kom akinsewowoye LEUM GOD, mwet lokoalok lom uh ac ekla mwet kawuk lom.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Kom fin eis srik ke inkanek suwohs, wo liki ke kom eis yohk ke inkanek sesuwos.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Kom ku in lumahla ma kom ac oru, a God pa ac oakiya inkanek lom.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Tokosra el kaskas ke ku sin God me; na sulela lal pwaye pacl nukewa.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
LEUM GOD El lungse tuh mwe paun ac mwe srikasrak nukewa in suwohs, ac molin mwe kuka in fal.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Tokosra elos tia ku in lela ma koluk in orek, mweyen nununku suwohs pa oru sie mutunfacl in ku.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Sie tokosra el lungse lohng ma pwaye, ac el insewowo selos su kaskas suwohs.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Mwet lalmwetmet elos srike in akenganye tokosra, mweyen el fin kasrkusrakak, ac ku in oasr mwet misa.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Sie tokosra fin insewowo sum, ac mwe insewowo nu ke moul lom; oana ke pukunyeng use af ke pacl mut.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Arulana wo in oasr lalmwetmet ac etauk, liki in oasr gold ac silver.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Mwet wo elos fufahsryesr ke soko inkanek ma ac tia kololos nu ke ma koluk; ouinge karinganang acn kom fahsr nu we — mweyen ac ku in molela moul lom.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Inse fulat ac kol nu ke ongoiya lulap, ac mwet filang elos ac ikori.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Wo kom in inse pusisel ac sukasrup, liki na kom in weang mwet inse fulat ac ipeis ke ma wap ma elos pisrala.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Lohang nu ke ma lutiyuk kom kac, na kom ac fah eis moul wo ouiya. Lulalfongi in LEUM GOD ac kom ac fah engan.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Sie mwet lalmwetmet akilenyuk ke etauk lal. Fin wo kas in luti lal, mwet uh ac insewowo in lutlut sel.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Etauk el sie unon lun moul nu selos su lalmwetmet, a kom fin srike in luti mwet lalfon, kom sisla pacl lom ke wangin.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Mwet lalmwetmet elos nunkala mau meet liki elos kaskas; na ma elos fahk uh mwet uh engan in lohng.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Kas kulang uh emwem oana honey — wo emah, ac wo pac nu ke mano.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Inkanek soko ma kom nunku mu pwaya uh, sahp ac kolkomla nu ke misa.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Masrinsral lun sie mwet ac oru el orekma upa, tuh in ku in oasr mwe mongo nal.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Mwet koluk elos suk inkanek in aklokoalokye mwet. Kas lalos uh firirrir oana e.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Lesrik uh srumunyukelik sin mwet koluk. Elos purakak lokoalok ac kunausla inmasrlon kawuk uh.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Mwet sulallal elos kiapwela mwet kawuk lalos, ac kololosla nu ke mwe ongoiya.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Taran mwet su kotmwet nu sum ac kikiap in israsr, mweyen oasr ma koluk elos akoo.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Lacnen suwoswos pa moul loeleos, ac aunsuf fiaya el oana sie tefuro wolana.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Mongfisrasr wo liki orek ku. Sifacna leum fom, wo liki in leumi siti puspis.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Mwet uh susfa in konauk ma lungse lun God, tusruktu God pa sulela top nu kac.
