Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
心に謀るところは人にあり 舌の答はヱホバより出づ
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
人の途はおのれの目にことごとく潔しと見ゆ 惟ヱホバ霊魂をはかりたまふ
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
なんぢの作爲をヱホバに託せよ さらば汝の謀るところ必ず成るべし
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
ヱホバはすべての物をおのおのその用のために造り 惡人をも惡き日のために造りたまへり
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
すべて心たかぶる者はヱホバに惡まれ 手に手をあはするとも罪をまぬかれじ
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
憐憫と眞實とによりて愆は贖はる ヱホバを畏るることによりて人惡を離る
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
ヱホバもし人の途を喜ばば その人の敵をも之と和がしむべし
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
義によりて得たるところの僅少なる物は不義によりて得たる多の資財にまさる
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
人は心におのれの途を考へはかる されどその歩履を導くものはヱホバなり
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
王のくちびるには神のさばきあり 審判するときその口あやまる可らず
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
公平の權衡と天秤とはヱホバのものなり 嚢にある分銅もことごとく彼の造りしものなり
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
惡をおこなふことは王の憎むところなり 是その位は公義によりて堅く立ばなり
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
義しき口唇は王によろこばる 彼等は正直をいふものを愛す
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
王の怒は死の使者のごとし 智慧ある人はこれをなだむ
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
王の面の光には生命あり その恩寵は春雨の雲のごとし
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
智慧を得るは金をうるよりも更に善らずや 聡明をうるは銀を得るよりも望まし
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
惡を離るるは直き人の路なり おのれの道を守るは霊魂を守るなり
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
驕傲は滅亡にさきだち誇る心は傾跌にさきだつ
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
卑き者に交りて謙たるは驕ぶる者と偕にありて贈物をわかつに愈る
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
愼みて御言をおこなふ者は益をうべし ヱホバに倚頼むものは福なり
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
心に智慧あれば哲者と稱へらる くちびる甘ければ人の知識をます
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
明哲はこれを持つものに生命の泉となる 愚なる者をいましむる者はおのれの痴是なり
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
智慧ある者の心はおのれの口ををしへ 又おのれの口唇に知識をます
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
こころよき言は蜂蜜のごとくにして 霊魂に甘く骨に良薬となる
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
人の自から見て正しとする途にして その終はつひに死にいたる途となるものあり
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
労をるものは飮食のために骨をる 是その口おのれに迫ればなり
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
邪曲なる人は惡を掘る その口唇には烈しき火のごときものあり
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
いつはる者はあらそひを起し つけぐちする者は朋友を離れしむ
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
強暴人は沃の鄰をいざなひ 之を善らざる途にみちびく
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
その目を閉て惡を謀り その口唇を蹙めて惡事を成遂ぐ
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
白髪は榮の冠弁なり 義しき途にてこれを見ん
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
怒を遅くする者は勇士に愈り おのれの心を治むる者は城を攻取る者に愈る
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
人は籤をひく されど事をさだむるは全くヱホバにあり
