Príslovia 16

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

Dagiti panggep ti puso ket kukua ti makinpuso, ngem ti sungbat ni Yahweh ket agtaud iti mismo a dilana.

2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

Amin a wagas ti maysa a tao ket nadalus iti panagkitana, ngem timtimbangen ni Yahweh dagiti pangpanggepenna.

3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

Ikamangmo kenni Yahweh dagiti aramidmo, ket agballiginto dagiti panggepmo.

4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Inaramid ni Yahweh dagiti amin a banag para iti rumbeng a pakaaramatanda, uray dagiti nadangkes para iti aldaw ti riribuk.

5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Kagurgura ni Yahweh ti amin nga addaan iti natangsit a puso, uray puotenyo, madusadanto.

6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

Babaen iti kinapudno ti tulag ken kinamatalek ket naakkoban ti kinamanagbasol, ken babaen iti panagbuteng kenni Yahweh ket matallikudan dagiti tattao ti panagar-aramidda iti dakes.

7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

No dagiti wagas ti maysa a tao ket makaay-ayo kenni Yahweh, uray dagiti kabusor dayta a tao ket pagbalinen ni Yahweh a gayyemna.

8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

Nasaysayaat ti addaan iti bassit nga addaan iti kinalinteg, ngem ti addaan iti dakkel a sapul babaen iti kinadakes.

9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

Agplanplano ti maysa a tao iti kaunggan ti pusona, ngem iturturong ni Yahweh dagiti addangna.

10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

Adda nadiosan a panggeddeng kadagiti bibig ti ari, saan nga agisawang ti ngiwatna iti makaallilaw a pangngeddeng.

11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

Aggapu kenni Yahweh dagiti napudno a pagtimbangan; isuna ti mangikedkeddeng iti dagsen dagiti adda iti supot.

12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

Tunggal agaramid dagiti ari iti nadangkes a banbanag, dayta ket maysa a rumbeng a malais, ta naipasdek ti trono babaen iti panagaramid iti nalinteg.

13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

Maragragsakan ti maysa nga ari kadagiti bibig a mangibagbaga iti umno ken ay-ayatenna ti tao nga agsasao iti pudno.

14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

Ti pungtot ti maysa nga ari ket maiyarig a mensahero ti patay ngem padasen ti nasirib a tao a pagkalmaen isuna.

15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

Ti kinaraniag ti rupa ti ari ket biag, ken ti paraburna ket kasla ulep a mangiyeg iti tudo.

16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

Anian a nasaysayaat ti maaddaan iti kinasirib ngem iti maaddaan iti balitok. Rumbeng nga ad-adda a mapili ti maaddaan iti pannakaawat ngem iti maaddaan iti pirak.

17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

Arigna a ti dalan dagiti nalinteg a tattao ket adayo iti kinadakes; ti tao a mangsalsalaknib iti biagna ket arigna a banbantayanna ti dalanna.

18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

Umuna ti kinatangsit sakbay ti pannakadadael, ken umuna ti napalangguad nga espiritu sakbay ti pannakatinnag.

19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

Nasaysayaat ti agbalin a napakumbaba a kadua dagiti napanglaw a tattao ngem ti makibingay kadagiti napalangguad a tattao kadagiti sinamsamda.

20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

Makabirok iti nasayaat ti siasinoman a mang-utob kadagiti naisuro kadakuada, ken agragsak dagiti agtalek kenni Yahweh.

21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Ti tao a nasirib iti kaungganna ket makuna a nanakem, ken ti kinasam-it ti balikas pasayaatenna ti kabaelan a mangisuro.

22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

Ti pannakaawat ket maiyarig a burayok ti biag ti tao nga addaan iti daytoy, ngem ti dusa dagiti maag ket ti kinamaagda.

23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

Ti puso ti nasirib a tao ket mangmangted iti saririt iti ngiwatna ken mangnaynayon iti panangallukoy dagiti bibigna.

24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

Ti makaay-ayo a sasao ket maiyarig a balay ti ayukan—nasam-it iti kararua ken pannakapaimbag kadagiti tulang.

25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

Adda dalan a kasla nalinteg iti maysa a tao, ngem ti murdongna ket dalan nga agturong iti patay.

26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

Ti ganas iti pannangan ti maysa a mangmangged ket mangparegta kenkuana nga agtrabaho; guyguyugoyen isuna ti bisinna nga agtultuloy nga agtrabaho.

27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

Agkalkali iti dakes ti awan serserbina a tao, ken ti sasaona ket kasla makasinit nga apuy.

28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

Ti ballikug a tao ket rubrubanna ti riri, kasta met a pagsisinaen ti tsismis dagiti nasinged nga aggagayyem.

29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

Ul-ulbodan ti naranggas a tao ti kaarrubana ken iturturongna daytoy a pababa iti dalan a saan a nasayaat.

30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

Ti tao nga agkidda-kidday ket agpangpanggep iti dakes; dagiti mangikakaem iti bibigda ket agar-aramid iti dakes.

31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

Ti uban ket korona ti kinadayag; magun-od daytoy babaen iti panagbiag iti nalinteg a wagas.

32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

Nasaysayaat ti saan a nalaka a makaunget ngem ti agbalin a maingel, ken ti tao nga iturturayanna ti espirituna ket napigpigsa ngem iti tao a makababael a mangsakup iti maysa a siudad.

33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

Maipuruak iti saklot dagiti bato a mangikeddeng iti gasat, ngem ti pangngeddeng ket aggapu kenni Yahweh.