Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Lèzòm fè lide nan kè yo. Men, dènye mo a nan men Bondye.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Lèzòm mete nan lide yo tou sa yo fè bon. Men, pa bliye se Bondye k'ap jije sa ki nan kè yo.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Mande Seyè a pou l' beni tout travay w'ap fè, w'ap reyisi nan tou sa w'ap fè.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Tou sa Seyè a fè, li gen yon rezon ki fè l' fè li. Menm mechan an, li kreye l' pou l' ka pini l'.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Seyè a pa ka sipòte moun k'ap gonfle lestonmak yo sou moun. Wè pa wè, l'ap fè yo peye sa.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Si ou pa janm vire do bay Bondye, si ou toujou kenbe pawòl ou, Bondye va padonnen peche ou yo. Lè yon moun gen krentif pou Bondye, l'ap evite fè sa ki mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Lè yon moun ap viv yon jan ki fè Seyè a plezi, Seyè a ap fè ata lènmi l' yo aji byen avè l'.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Pito ou fè ti pwofi nan fè sa ki dwat pase pou ou fè gwo benefis nan fè sa ki mal.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Lèzòm fè plan travay yo nan kè yo. Men, se Seyè a k'ap dirije sa y'ap fè a.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Lè yon wa pale, se tankou si se te Bondye ki pale. Lè l'ap jije, li p'ap janm rann move jijman.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Seyè a mande pou yo sèvi ak bon balans pou peze. Li pa vle pou yo sèvi ak move mezi nan kòmès.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Wa yo pa ka sipòte lè moun ap fè mechanste, paske tout fòs yon gouvènman se lè li defann dwa tout moun.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Wa a kontan ak tout moun ki di verite. Li renmen moun ki pa nan bay manti.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Lè wa a move, atansyon, moun ka mouri! Moun ki gen bon konprann ap toujou chache fè kè wa a kontan.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Lè wa a kontan, se lavi pou tout moun. Lè li bay yon moun favè l', se tankou yon nwaj ki pote yon bon lapli prentan.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Pito ou gen bon konprann pase pou ou gen byen. Pito ou gen konesans pase ou gen lajan.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Moun ki mache dwat fè chemen yo yon jan pou yo pa fè sa ki mal. Gade kote w'ap mete pye ou pou ou pa mouri mal.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Lè ou gen lanbisyon, yo pa lwen kraze ou. Lè w'ap fè awogans, ou pa lwen mouri.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Pito ou mennen ti vi ak pòv malere yo pase pou ou nan separe ak awogan yo nan sa yo vòlò.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Moun k'ap repase nan tèt li tou sa yo moutre l' va wè zafè l' mache byen. Ala bon sa bon pou moun ki mete konfyans yo nan Seyè a!
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Lè yon moun gen bon konprann, yo di li gen lespri. Lè ou pale byen sa fè ou gen plis konesans.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Moun ki gen bon konprann gen lavi. Men, moun sòt ap toujou sòt.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Yon moun ki gen bon konprann kalkile anvan li pale. Konsa pawòl li vin gen plis pèz.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Bon pawòl se siwo myèl. Yo bon pou sante ou, yo dous pou nanm ou.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Chemen ou kwè ki bon an, se li ki mennen ou tou dwat nan lanmò.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Grangou fè ou travay rèd, paske ou bezwen manje pou ou mete nan bouch.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Mechan an toujou ap chache jan pou li fè moun mal. Ata pawòl nan bouch li boule tankou dife.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Ipokrit toujou ap pouse dife. Moun k'ap fè tripotay mete zanmi dozado.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Mechan an pran tèt kanmarad li, li fè l' fè sa ki pa bon.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Moun k'ap twenzi je yo sou moun, se moun ki gen move lide dèyè tèt yo. Moun k'ap fè siy sou moun, se moun ki sou move kou.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Cheve blan se bèl rekonpans. Moun ki mache dwat va viv lontan.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Pito ou aji ak pasyans pase pou ou fè fòs sou moun. Pito ou konn kontwole tèt ou pase pou ou gwo chèf lame k'ap mache pran lavil.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Moun tire kat pou yo konnen sa pou yo fè. Men, desizyon an se nan men Bondye li ye.
