Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Die Entwürfe des Herzens sind des Menschen Sache; aber die Rede des Mundes kommt vom HERRN.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Alle Wege des Menschen sind rein in seinen Augen; aber der HERR prüft die Geister.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Befiehl dem HERRN deine Werke, so kommen deine Pläne zustande.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Alles hat der HERR zu seinem bestimmten Zweck gemacht, sogar den Gottlosen für den bösen Tag.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Alle stolzen Herzen sind dem HERRN ein Greuel; die Hand darauf! sie bleiben nicht ungestraft.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Durch Gnade und Wahrheit wird Schuld gesühnt, und durch die Furcht des HERRN weicht man vom Bösen.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Wenn jemandes Wege dem HERRN wohlgefallen, so macht er auch seine Feinde mit ihm zufrieden.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Besser wenig mit Gerechtigkeit, als ein großes Einkommen mit Unrecht.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Des Menschen Herz denkt sich einen Weg aus; aber der HERR lenkt seine Schritte.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Weissagung ist auf den Lippen des Königs; beim Rechtsprechen verfehlt sich sein Mund nicht.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Gesetzliches Maß und Gewicht kommen vom HERRN; alle Gewichtsteine im Beutel sind sein Werk.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Freveltaten sind den Königen ein Greuel; denn durch Gerechtigkeit wird ein Thron befestigt.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Gerechte Lippen gefallen den Königen wohl, und wer aufrichtig redet, macht sich beliebt.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Des Königs Zorn ist ein Todesengel; aber ein weiser Mann versöhnt ihn.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Im Leuchten des königlichen Angesichts ist Leben, und seine Gunst ist wie eine Wolke des Spätregens.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Wieviel besser ist's, Weisheit zu erwerben als Gold, und Verstand zu erwerben ist begehrenswerter als Silber!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Die Bahn der Redlichen bleibt vom Bösen fern; denn wer seine Seele hütet, gibt acht auf seinen Weg.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Vor dem Zusammenbruch wird man stolz, und Hochmut kommt vor dem Fall.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Besser demütig sein mit dem Geringen, als Beute teilen mit den Stolzen.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Wer auf das Wort achtet, findet Glück; und wohl dem, der auf den HERRN vertraut!
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Wer weisen Herzens ist, wird verständig genannt; und Süßigkeit der Lippen verstärkt die Belehrung.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Wer Klugheit besitzt, hat eine Quelle des Lebens; aber mit ihrer Dummheit strafen sich die Narren selbst.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Wer weisen Herzens ist, spricht vernünftig und mehrt auf seinen Lippen die Belehrung.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Freundliche Reden sind wie Honigseim, süß der Seele und heilsam dem Gebein.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Ein Weg mag dem Menschen richtig erscheinen, und schließlich ist es doch der Weg zum Tod.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Die Seele des Arbeiters läßt es sich sauer werden; denn sein Hunger treibt ihn an.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Ein Nichtsnutz gräbt Unglücksgruben, und auf seinen Lippen brennt es wie Feuer.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Ein verdrehter Mann richtet Hader an, und ein Ohrenbläser trennt vertraute Freunde.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Ein frecher Mensch überredet seinen Nächsten und führt ihn einen Weg, der nicht gut ist.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Wer die Augen verschließt, denkt verkehrt; wer die Lippen zukneift, hat Böses vollbracht.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Graue Haare sind eine Krone der Ehren; sie wird gefunden auf dem Wege der Gerechtigkeit.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Besser ein Langmütiger als ein Starker, und wer sich selbst beherrscht, als wer Städte gewinnt.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Im Busen [des Gewandes] wird das Los geworfen; aber vom HERRN kommt jeder Entscheid.
