< Príslovia 16 >
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Dem Menschen gehören die Entwürfe des Herzens an, aber vom HERRN kommt das, was die Zunge ausspricht. –
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Einem Menschen erscheint alles rein, was er unternimmt; aber der HERR wägt die Geister. –
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Befiehl dem HERRN deine Werke, dann werden deine Pläne gelingen. –
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Alles hat der HERR für einen bestimmten Zweck geschaffen, so auch den Gottlosen für den Tag des Unglücks. –
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Jeder Hochmütige ist dem HERRN ein Greuel: die Hand darauf! Ein solcher wird nicht ungestraft bleiben. –
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Durch Liebe und Treue wird Verschuldung gesühnt, aber durch Gottesfurcht hält man sich vom Bösen fern. –
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Wenn das Verhalten jemandes dem HERRN wohlgefällt, so söhnt er sogar seine Feinde mit ihm aus. –
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Besser wenig mit Gerechtigkeit, als ein großes Einkommen mit Unrecht. –
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Des Menschen Herz erdenkt sich seinen Weg, der HERR aber lenkt seine Schritte. –
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Ein Gottesurteil liegt auf den Lippen des Königs: beim Rechtsprechen verfehlt sich sein Mund nicht. –
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
[Richtige] Waage und Waagschalen sind Gottes Sache; sein Werk sind alle Gewichtstücke im Beutel. –
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Das Verüben von Freveltaten ist den Königen ein Greuel; denn nur durch Gerechtigkeit steht ein Thron fest. –
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Wahrhaftige Lippen gefallen dem Könige wohl, und wer aufrichtig redet, den liebt er. –
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Des Königs Zorn gleicht Todesboten, aber ein weiser Mann besänftigt diesen (Zorn). –
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Im freundlichen Blick des Königs liegt Leben, und seine Huld ist wie eine Regenwolke des Spätregens. –
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Weisheit zu erwerben ist viel besser als Gold, und Einsicht zu erwerben ist wertvoller als Silber. –
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Die Bahn der Rechtschaffenen ist darauf gerichtet, sich vom Bösen fernzuhalten; wer auf seinen Wandel achtgibt, behütet seine Seele. –
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Hochmut kommt vor dem Fall und hoffärtiger Sinn vor dem Sturz. –
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Besser ist es, demütig zu sein mit den Niedrigen, als Beute zu teilen mit den Stolzen. –
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Wer auf das Wort (Gottes) achtet, wird Segen davon haben, und wer auf den HERRN vertraut: wohl ihm! –
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Wer weisen Herzens ist, der wird mit Recht verständig genannt, doch Süßigkeit der Lippen fördert noch die Belehrung. –
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Ein Born des Lebens ist die Einsicht für ihren Besitzer; für die Toren aber ist die Torheit eine Strafe. –
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Der Verstand des Weisen macht seinen Mund klug und mehrt auf seinen Lippen die Belehrung. –
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Honigseim sind freundliche Worte, süß für die Seele und gesund für den Leib. –
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Mancher Weg erscheint dem Menschen gerade und ist schließlich doch ein Weg zum Tode. –
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Der Hunger des Arbeiters fördert seine Arbeit, denn sein (hungriger) Mund treibt ihn dazu an. –
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Ein nichtswürdiger Mensch gräbt Unheilsgruben, und auf seinen Lippen ist’s wie brennendes Feuer. –
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Ein ränkesüchtiger Mensch richtet Unfrieden an, und ein Ohrenbläser entzweit vertraute Freunde. –
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Ein gewalttätiger Mensch beschwatzt seinen Genossen und führt ihn auf einen unheilvollen Weg. –
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Wer seine Augen zukneift, will Arglist ersinnen; wer seine Lippen zusammenpreßt, hat Bosheit vollbracht. –
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Graues Haar ist eine Ehrenkrone; auf dem Wege der Gerechtigkeit wird sie erlangt. –
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Besser ein Langmütiger als ein Kriegsheld, und besser einer, der sich selbst beherrscht, als ein Städteeroberer. –
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Im Bausch (des Gewandes) wirft man das Los, aber alle seine Entscheidung kommt vom HERRN.