Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Der Mensch setzt ihm wohl vor im Herzen; aber vom HERRN kommt, was die Zunge reden soll.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Einen jeglichen dünken seine Wege rein sein; aber allein der HERR macht das Herz gewiß.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Befiehl dem HERRN deine Werke, so werden deine Anschläge fortgehen.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Der HERR macht alles um sein selbst willen, auch den Gottlosen zum bösen Tage.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Ein stolz Herz ist dem HERRN ein Greuel und wird nicht ungestraft bleiben, wenn sie sich gleich alle aneinander hängen.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Durch Güte und Treue wird Missetat versöhnet; und durch die Furcht des HERRN meidet man das Böse.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Wenn jemands Wege dem HERRN wohlgefallen, so macht er auch seine Feinde mit ihm zufrieden.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Es ist besser wenig mit Gerechtigkeit denn viel Einkommens mit Unrecht.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Des Menschen Herz schlägt seinen Weg an, aber der HERR allein gibt, daß er fortgehe.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Weissagung ist in dem Munde des Königs; sein Mund fehlet nicht im Gericht.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Rechte Waage und Gewicht ist vom HERRN; und alle Pfunde im Sack sind seine Werke.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Vor den Königen unrecht tun, ist ein Greuel; denn durch Gerechtigkeit wird der Thron bestätiget.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Recht raten gefällt den Königen; und wer gleich zu rät, wird geliebet.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Des Königs Grimm ist ein Bote des Todes; aber ein weiser Mann wird ihn versöhnen.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Wenn des Königs Angesicht freundlich ist, das ist Leben; und seine Gnade ist wie ein Abendregen.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Nimm an die Weisheit, denn sie ist besser weder Gold, und Verstand haben ist edler denn Silber.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Der Frommen Weg meidet das Arge; und wer seinen Weg bewahret, der behält sein Leben.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Wer zugrund gehen soll, der wird zuvor stolz; und stolzer Mut kommt vor dem Fall.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Es ist besser niedriges Gemüts sein mit den Elenden, denn Raub austeilen mit den Hoffärtigen.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Wer eine Sache klüglich führet, der findet Glück; und wohl dem, der sich auf den HERRN verläßt.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Ein Verständiger wird gerühmet für einen weisen Mann, und liebliche Reden lehren wohl.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Klugheit ist ein lebendiger Brunn dem, der sie hat; aber die Zucht der Narren ist Narrheit.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Ein weises Herz redet klüglich und lehret wohl.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Die Reden des Freundlichen sind Honigseim, trösten die Seele und erfrischen die Gebeine.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Manchem gefällt ein Weg wohl; aber sein Letztes reicht zum Tode.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Mancher kommt zu großem Unglück durch sein eigen Maul.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Ein loser Mensch gräbt nach Unglück, und in seinem Maul brennet Feuer.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Ein verkehrter Mensch richtet Hader an, und ein Verleumder macht Fürsten uneins.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Ein Frevler locket seinen Nächsten und führet ihn auf keinen guten Weg.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Wer mit den Augen winkt, denkt nicht Gutes; und wer mit den Lippen deutet, vollbringet Böses.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Graue Haare sind eine Krone der Ehren, die auf dem Wege der Gerechtigkeit funden werden.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Ein Geduldiger ist besser denn ein Starker, und der seines Muts HERR ist, denn der Städte gewinnet.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Los wird geworfen in den Schoß; aber es fället, wie der HERR will.
