Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Dem Menschen gehören des Herzens Entwürfe, aber von Jahwe kommt die Antwort der Zunge.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Alle seine Wege hält ein Mann für rein, aber Jahwe ist's, der die Geister wägt.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Befiehl Jahwe deine Werke, so werden deine Anschläge gelingen.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Alles hat Jahwe zu seinem Zwecke geschaffen, so auch den Gottlosen für den Tag des Unglücks.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Ein Greuel ist für Jahwe jeder Hochmütige; die Hand darauf: er wird nicht straflos bleiben!
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Durch Liebe und Treue wird Verschuldung gesühnt, und durch die Furcht Jahwes meidet man das Böse.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Wenn eines Mannes Wege Jahwe wohlgefallen, so söhnt er auch seine Feinde mit ihm aus.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Besser wenig mit Gerechtigkeit, als ein großes Einkommen mit Unrecht.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Des Menschen Herz erdenkt seinen Weg, aber Jahwe lenkt seinen Schritt.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Orakelspruch ruht auf des Königs Lippen; beim Urteilsprechen wird sein Mund sich nicht vergreifen.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Rechtes Wiegen und Wägen kommt von Jahwe; sein Werk sind alle Gewichtsteine im Beutel.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Ein Greuel ist den Königen gottloses Thun; denn durch Gerechtigkeit wird der Thron befestigt.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Der Könige Wohlgefallen sind gerechte Lippen, und wer aufrichtig redet, den lieben sie.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Des Königs Grimm ist gleich Todesboten, aber ein weiser Mann besänftigt ihn.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Im freundlichen Blicke des Königs liegt Leben, und sein Wohlwollen gleicht dem Gewölke des Frühlingsregens.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Wie viel besser ist's, Weisheit zu erwerben, als Gold, und das Erwerben von Einsicht ist dem Silber vorzuziehn!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Der Rechtschaffenen Bahn besteht im Meiden des Bösen; sein Leben bewahren, heißt auf seinen Wandel acht haben.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Dem Sturze geht Stolz voran, und hoffärtiger Sinn dem Fall.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Besser demütig sein mit Demütigen, als Beute teilen mit Stolzen.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Wer auf das Wort achtet, findet Glück, und wer Jahwe vertraut, - wohl ihm!
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Wer weises Herzens ist, wird ein Verständiger genannt, und die Süßigkeit der Lippen mehrt die Belehrung.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Ein Born des Lebens ist die Klugheit für den, der sie besitzt, aber der Narren Züchtigung ist die Narrheit.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Des Weisen Herz macht seinen Mund klug, und mehrt auf seinen Lippen die Belehrung.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Honigseim sind huldvolle Reden, Süßes für die Seele und Heilung dem Gebein.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Mancher Weg dünkt einen gerade, aber das Ende davon sind Todeswege.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Der Hunger des Arbeiters arbeitet für ihn, denn sein eigener Mund treibt ihn an.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Ein nichtsnutziger Mann macht Gruben zum Unglück, und auf seinen Lippen ist gleichsam versengendes Feuer.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Ein ränkesüchtiger Mann richtet Zänkerei an, und ein Ohrenbläser bringt vertraute Freunde auseinander.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Ein gewaltthätiger Mann verlockt seinen Nächsten und führt ihn auf keinen guten Weg.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Wer seine Augen schließt, will Ränke ersinnen; wer seine Lippen zusammenkneift, hat das Böse schon fertig.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Eine herrliche Krone ist graues Haar; auf dem Wege der Frömmigkeit wird sie erlangt.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Besser ein Langmütiger, als ein Held, und besser einer, der des eigenen Gemütes Herr ist, als ein Städteeroberer.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
In den Schoß wirft man das Los, aber von Jahwe kommt all' sein Entscheid.
