Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Les préparations du cœur sont à l'homme; mais le discours de la langue est de par l'Eternel.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Chacune des voies de l'homme lui semble pure; mais l'Eternel pèse les esprits.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Remets tes affaires à l'Eternel, et tes pensées seront bien ordonnées.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
L'Eternel a fait tout pour soi-même; et même le méchant pour le jour de la calamité.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
L'Eternel a en abomination tout homme hautain de cœur; de main en main il ne demeurera point impuni.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Il y aura propitiation pour l'iniquité par la miséricorde et la vérité; et on se détourne du mal par la crainte de l'Eternel.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Quand l'Eternel prend plaisir aux voies de l'homme, il apaise envers lui ses ennemis mêmes.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Il vaut mieux un peu de bien avec justice, qu'un gros revenu là où l'on n'a point de droit.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Le cœur de l'homme délibère de sa voie; mais l'Eternel conduit ses pas.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Il y a divination aux lèvres du Roi, et sa bouche ne se fourvoiera point du droit.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
La balance et le trébuchet justes sont de l'Eternel, et tous les poids du sachet sont son œuvre.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Ce doit être une abomination aux Rois de faire injustice, parce que le trône est établi par la justice.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Les Rois [doivent prendre] plaisir aux lèvres de justice, et aimer celui qui profère des choses justes.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Ce sont autant de messagers de mort que la colère du Roi; mais l'homme sage l'apaisera.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
C'est vie que le visage serein du Roi, et sa faveur est comme la nuée portant la pluie de la dernière saison.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Combien est-il plus précieux que le fin or, d'acquérir de la sagesse; et combien est-il plus excellent que l'argent, d'acquérir de la prudence?
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Le chemin relevé des hommes droits, c'est de se détourner du mal; celui-là garde son âme qui prend garde à son train.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
L'orgueil va devant l'écrasement; et la fierté d'esprit devant la ruine.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Mieux vaut être humilié d'esprit avec les débonnaires, que de partager le butin avec les orgueilleux.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Celui qui prend garde à la parole, trouvera le bien; et celui qui se confie en l'Eternel, est bienheureux.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
On appellera prudent le sage de cœur; et la douceur des lèvres augmente la doctrine.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
La prudence est à ceux qui la possèdent une source de vie; mais l'instruction des fous est une folie.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Le cœur sage conduit prudemment sa bouche, et ajoute doctrine sur ses lèvres.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Les paroles agréables sont des rayons de miel, douceur à l'âme, et santé aux os.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
II y a telle voie qui semble droite à l'homme, mais dont la fin sont les voies de la mort.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
L'âme de celui qui travaille, travaille pour lui-même, parce que sa bouche se courbe devant lui.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Le méchant creuse le mal, et il y a comme un feu brûlant sur ses lèvres.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
L'homme qui use de renversements, sème des querelles, et le rapporteur met le plus grand ami en division.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
L'homme violent attire son compagnon, et le fait marcher par une voie qui n'est pas bonne.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Il fait signe des yeux pour machiner des renversements, et remuant ses lèvres il exécute le mal.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Les cheveux blancs sont une couronne d'honneur; et elle se trouvera dans la voie de la justice.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Celui qui est tardif à colère, vaut mieux que l'homme fort; et celui qui est le maître de son cœur, vaut mieux que celui qui prend des villes.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
On jette le sort au giron, mais tout ce qui en doit arriver, est de par l'Eternel.
