Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Les projets que forme le cœur dépendent de l’homme, Mais la réponse que donne la bouche vient de l’Éternel.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Toutes les voies de l’homme sont pures à ses yeux; Mais celui qui pèse les esprits, c’est l’Éternel.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Recommande à l’Éternel tes œuvres, Et tes projets réussiront.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
L’Éternel a tout fait pour un but, Même le méchant pour le jour du malheur.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Tout cœur hautain est en abomination à l’Éternel; Certes, il ne restera pas impuni.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Par la bonté et la fidélité on expie l’iniquité, Et par la crainte de l’Éternel on se détourne du mal.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Quand l’Éternel approuve les voies d’un homme, Il dispose favorablement à son égard même ses ennemis.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Mieux vaut peu, avec la justice, Que de grands revenus, avec l’injustice.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Le cœur de l’homme médite sa voie, Mais c’est l’Éternel qui dirige ses pas.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Des oracles sont sur les lèvres du roi: Sa bouche ne doit pas être infidèle quand il juge.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Le poids et la balance justes sont à l’Éternel; Tous les poids du sac sont son ouvrage.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Les rois ont horreur de faire le mal, Car c’est par la justice que le trône s’affermit.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Les lèvres justes gagnent la faveur des rois, Et ils aiment celui qui parle avec droiture.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
La fureur du roi est un messager de mort, Et un homme sage doit l’apaiser.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
La sérénité du visage du roi donne la vie, Et sa faveur est comme une pluie du printemps.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Combien acquérir la sagesse vaut mieux que l’or! Combien acquérir l’intelligence est préférable à l’argent!
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Le chemin des hommes droits, c’est d’éviter le mal; Celui qui garde son âme veille sur sa voie.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
L’arrogance précède la ruine, Et l’orgueil précède la chute.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Mieux vaut être humble avec les humbles Que de partager le butin avec les orgueilleux.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Celui qui réfléchit sur les choses trouve le bonheur, Et celui qui se confie en l’Éternel est heureux.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Celui qui est sage de cœur est appelé intelligent, Et la douceur des lèvres augmente le savoir.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
La sagesse est une source de vie pour celui qui la possède; Et le châtiment des insensés, c’est leur folie.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Celui qui est sage de cœur manifeste la sagesse par sa bouche, Et l’accroissement de son savoir paraît sur ses lèvres.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Les paroles agréables sont un rayon de miel, Douces pour l’âme et salutaires pour le corps.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Telle voie paraît droite à un homme, Mais son issue, c’est la voie de la mort.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Celui qui travaille, travaille pour lui, Car sa bouche l’y excite.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
L’homme pervers prépare le malheur, Et il y a sur ses lèvres comme un feu ardent.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
L’homme pervers excite des querelles, Et le rapporteur divise les amis.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
L’homme violent séduit son prochain, Et le fait marcher dans une voie qui n’est pas bonne.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Celui qui ferme les yeux pour se livrer à des pensées perverses, Celui qui se mord les lèvres, a déjà consommé le mal.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Les cheveux blancs sont une couronne d’honneur; C’est dans le chemin de la justice qu’on la trouve.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Celui qui est lent à la colère vaut mieux qu’un héros, Et celui qui est maître de lui-même, que celui qui prend des villes.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
On jette le sort dans le pan de la robe, Mais toute décision vient de l’Éternel.
