< Príslovia 16 >

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
It is the part of man to prepare the soul: and of the Lord to govern the tongue.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
All the ways of a man are open to his eyes: the Lord is the weigher of spirits.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Lay open thy works to the Lord: and thy thoughts shall be directed.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
The Lord hath made all things for himself: the wicked also for the evil day.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Every proud man is an abomination to the Lord: though hand should be joined to hand, he is not innocent. The beginning of a good way is to do justice; and this is more acceptable with God, than to offer sacrifices.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
By mercy and truth iniquity is redeemed: and by the fear of the Lord men depart from evil.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
When the ways of man shall please the Lord, he will convert even his enemies to peace.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Better is a little with justice, than great revenues with iniquity.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
The heart of man disposeth his way: but the Lord must direct his steps.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Divination is in the lips of the king, his mouth shall not err in judgment.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Weight and balance are judgments of the Lord: and his work all the weights of the bag.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
They that act wickedly are abominable to the king: for the throne is established by justice.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Just lips are the delight of kings: he that speaketh right things shall be loved.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
The wrath of a king is as messengers of death: and the wise man will pacify it.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
In the cheerfulness of the king’s countenance is life: and his clemency is like the latter rain.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Get wisdom, because it is better than gold: and purchase prudence, for it is more precious than silver.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
The path of the just departeth from evils: he that keepeth his soul keepeth his way.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Pride goeth before destruction: and the spirit is lifted up before a fall.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
It is better to be humbled with the meek, than to divide spoils with the proud.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
The learned in word shall find good things: and he that trusteth in the Lord is blessed.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
The wise in heart shall be called prudent: and he that is sweet in words shall attain to greater things.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Knowledge is a fountain of life to him that possesseth it: the instruction of fools is foolishness.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
The heart of the wise shall instruct his mouth: and shall add grace to his lips.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Well ordered words are as a honeycomb: sweet to the soul, and health to the bones.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
There is a way that seemeth to a man right: and the ends thereof lead to death.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
The soul of him that laboureth, laboureth for himself, because his mouth hath obliged him to it.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
The wicked man diggeth evil, and in his lips is a burning fire.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
A perverse man stirreth up quarrels: and one full of words separateth princes.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
An unjust man allureth his friend: and leadeth him into a way that is not good.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
He that with fixed eyes deviseth wicked things, biting his lips, bringeth: evil to pass.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Old age is a crown of dignity, when it is found in the ways of justice.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
The patient man is better than the valiant: and he that ruleth his spirit than he that taketh cities.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Lots are cast into the lap, but they are disposed of by the Lord.

< Príslovia 16 >