Príslovia 16
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Hlang taengah lungbuei kah rhoekbahnah om dae olka hlatnah he BOEIPA lamkah ni.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Hlang kah a longpuei boeih he amah mikhmuh ah khui dae, BOEIPA long tah a mueihla ni a khiinglang pah.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
Na bibi te BOEIPA taengah hal lamtah, na kopoek cikngae bitni.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Soeprhaep boeih he amah kah a hlatnah ham BOEIPA loh a saii. Te dongah halang pataeng yoethae hnin kah ham a hlun.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Kut neh kut hlaengtang tih lungbuei aka oek boeih BOEIPA kah a tueilaehkoi la a om dongah hmil mahpawh.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
Sitlohnah neh oltak loh thaesainah a dawth tih, BOEIPA hinyahnah loh boethae lamkah a nong sak.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Hlang kah khosing te BOEIPA loh a moeithen vaengah a thunkha rhoek pataeng amah taengah a rhong sak.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
Duengnah neh yol mai cakhaw, a tiktam mueh canghum cangpai lakah then.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Hlang kah lungbuei loh amah longpuei te a moeh tih, BOEIPA loh a khokan a cikngae sak.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Manghai ka dongkah bihma tah laitloeknah ham ni, te dongah a ka vikvawk boel saeh.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
Tiktamnah cooi neh coilung tah BOEIPA taeng lamkah ni, sungsa coilung boeih khaw amah kah a bibi ni.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Duengnah loh ngolkhoel a cikngae sak dongah, manghai rhoek loh halangnah a saii ham tah tueilaehkoi la om.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Duengnah hmuilai tah manghai rhoek kah kolonah om tih, a thuem aka thui te a lungnah.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Manghai kah kosi tah dueknah puencawn ni. Te dongah hlang cueih long ni kosi a daeh sak thai eh.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
Manghai kah maelhmai khosae dongah hingnah tih, a kolonah tah tlankhol vaengkah khomai banghui ni.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Cueihnah lai he sui lakah bahoeng then tih, yakmingnah lai he khaw tangka n'tuek lakah then.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Boethae lamloh aka nong hamla a thuem longpuei om tih, a hinglu aka ngaithuen loh a longpuei a kueinah.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
Pocinah kah a hmaiah hoemdamnah om tih, cungkunah kah a hmaiah ah mueihla oeknah a lamhma pah.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Thinthah neh kutbuem n'tael lakah kodo mangdaeng neh mueihla kunyun te then.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Olka neh aka cangbam long tah hnothen a dang tih, BOEIPA dongah aka pangtung tah a yoethen pai.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Lungbuei aka cueih te aka yakming la a khue uh tih, hmuilai dongkah olding loh rhingtuknah a thap.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Lungmingnah te a kungmah la aka khueh long tah hingnah thunsih la om tih, aka ang rhoek kah thuituennah tah anglat la poeh.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Aka cueih kah lungbuei tah a ka a cangbam tih, a hmuilai dongah rhingtuknah a thap.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Ol then tah, hinglu ham khoitui khoitak bangla didip tih, rhuh hamla hoeihnah la om.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
Hlang mikhmuh ah longpuei te thuem dae a hmailong ah dueknah longpuei la om.
26 Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Thakthaekung kah a hinglu loh amah hamla thakthae tih a ka te a kamcah sak.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Hlang muen loh boethae a vueh tih, a hmuilai dongah hmai bangla rhangto.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Calaak hlang loh olpungkacan a haeh tih, hlang aka thet loh boeihlum a pamhma sak.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Kuthlahnah hlang loh a hui a hloih tih, longpuei a then pawt la a caeh puei.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Calaak te moeh hamla a mik aka him tih, a hmui saibaeh loh boethae a cung sak.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Sampok he boeimang rhuisam la om tih, duengnah longpuei kah aka om loh a dang.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Thintoek aka ueh tah hlangrhalh lakah, a mueihla aka taem khaw khopuei aka ta lakah then.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
A rhang dongah hmulung khoh cakhaw a laitloeknah boeih tah BOEIPA lamkah ni a om.
