Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Одговор благ утишава гнев, а реч прека подиже срдњу.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Језик мудрих људи украшава знање, а уста безумних просипају безумље.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Очи су Господње на сваком месту гледајући зле и добре.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Здрав је језик дрво животно, а опачина с њега кршење од ветра.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Луд се руга наставом оца свог; а ко прима укор бива паметан.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
У кући праведниковој има много блага; а у дохотку је безбожниковом расап.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Усне мудрих људи сеју знање, а срце безумничко не чини тако.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Жртва је безбожничка гад Господу, а молитва праведних угодна Му је.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Гад је Господу пут безбожников; а ко иде за правдом, њега љуби.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Карање је зло ономе ко оставља пут; који мрзи на укор, умреће.
Пакао је и погибао пред Господом, а камоли срца синова човечијих. (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Подсмевач не љуби оног ко га кори, нити иде к мудрима.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Весело срце весели лице, а жалост у срцу обара дух.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Срце разумно тражи знање, а уста безумних људи наслађују се безумљем.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Сви су дани невољникови зли; а ко је веселог срца, на гозби је једнако.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Боље је мало са страхом Господњим него велико благо с немиром.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Боље је јело од зеља где је љубав него од вола угојена где је мржња.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Човек гневљив замеће распру; а ко је спор на гнев, утишава свађу.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Пут је лењога као ограда од трња, а стаза је праведних насута.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Мудар је син радост оцу, а човек безуман презире матер своју.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Безумље је радост безумнику, а разуман човек ходи право.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Намере се расипају кад нема савета, а тврдо стоје где је много саветника.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Радује се човек одговором уста својих, и реч у време како је добра!
Пут к животу иде горе разумноме да се сачува од пакла одоздо. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Господ раскопава кућу поноситима, а међу удовици утврђује.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Мрске су Господу мисли зле, а беседе чистих миле су.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Лакомац затире своју кућу, а ко мрзи на поклоне жив ће бити.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Срце праведниково премишља шта ће говорити, а уста безбожничка ригају зло.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Далеко је Господ од безбожних, а молитву праведних чује.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Вид очни весели срце, добар глас гоји кости.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Ухо које слуша карање животно наставаће међу мудрима.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Ко одбацује наставу, не мари за душу своју; а ко слуша карање, бива разуман.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Страх је Господњи настава к мудрости, и пре славе иде смерност.
