Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Eyano ya kimia ekimisaka kanda, kasi maloba oyo ezokisaka ebakisaka kanda.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Lolemo ya moto ya bwanya ekomisaka boyebi elengi, kasi monoko ya bato oyo bazangi mayele ebimisaka bozoba.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Miso na Yawe ezalaka bisika nyonso mpo na kotala bato mabe mpe bato ya malamu.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Maloba ya kimia ezali lokola nzete ya bomoi, kasi maloba ya botomboki ezokisaka motema.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Moto oyo azangi mayele atiolaka mateya ya tata na ye, kasi moto oyo andimaka pamela akokoma mayele.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Ezalaka na bomengo ebele kati na ndako ya moyengebene, kasi lifuti ya moto mabe ememaka pasi.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Bibebu ya moto ya bwanya esopaka boyebi, kasi ezali bongo te na motema ya zoba.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Mbeka ya moto mabe ezalaka nkele na miso ya Yawe, kasi libondeli ya moto ya sembo esepelisaka Ye.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Nzela ya moto mabe ezalaka nkele na miso ya Yawe, kasi alingaka moto oyo alandaka nzela ya sembo.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Moto oyo abimaka libanda ya nzela ya sembo akozwa pamela ya makasi; moto oyo aboyaka pamela akokufa.
Ndenge mboka ya bakufi mpe mokili ya mozindo ezali penza polele liboso ya Yawe, ndenge wana mpe mitema ya bana ya bato ezali polele liboso na Ye. (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Moto ya moto makasi alingaka te moto oyo apamelaka ye, yango wana akendaka te epai ya bato ya bwanya.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Motema ya esengo engengisaka elongi, kasi motema ya mawa elembisaka molimo.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Motema ya moto ya mayele elukaka boyebi, kasi monoko ya zoba ebimisaka kaka bozoba.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Mikolo nyonso ezalaka mabe mpo na moto oyo azali na pasi, kasi bomoi ya moto oyo azali na esengo ezalaka tango nyonso na feti.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Kozala na eloko moko kati na kotosa Yawe ezali malamu koleka kozala na bomengo mingi kati na komitungisa.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Kolia ndunda kati na bolingo ezali malamu koleka kolia ngombe ya mafuta kati na koyina.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Moto oyo atombokaka noki ayeisaka koswana, kasi moto oyo akangaka motema akitisaka koswana.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Nzela ya moto ya goyigoyi ezalaka lokola banzela mike ya banzube, kasi nzela ya bato ya sembo ezalaka ya kosembolama.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Mwana ya bwanya asepelisaka tata na ye, kasi moto oyo azangi mayele atiolaka mama na ye.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Bozoba esepelisaka moto oyo azangi mayele, kasi moto ya mayele atambolaka alima na nzela na ye.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Mabongisi ekokisamaka te soki bato basangani te mpo na kopesa mayele, kasi ekokisamaka malamu soki bapesi toli bazali ebele.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Kozongisa eyano ya malamu epesaka moto esengo, mpe liloba oyo elobami na tango oyo ekoki ezalaka kitoko.
Nzela ya bomoi ememaka moto ya bwanya na likolo, mpo na kobatela ye ete akita na mboka ya bakufi te. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Yawe abukaka ndako ya moto ya lolendo, kasi alendisaka libula ya mwasi oyo akufisa mobali.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Makanisi ya moto mabe ezalaka nkele na miso ya Yawe, kasi maloba ya malamu ezalaka peto na miso na Ye.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Moto oyo alukaka litomba na nzela ya sembo te amemaka mitungisi na libota na ye, kasi moto oyo aboyaka kanyaka akozala na bomoi.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Motema ya moyengebene ekanisaka liboso ya kopesa eyano, kasi monoko ya moto mabe ebimisaka maloba ya mabe.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Yawe azalaka mosika ya bato mabe, kasi ayokaka libondeli ya bayengebene.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Eloko oyo esepelisaka miso esepelisaka mpe motema; sango malamu elendisaka mikuwa.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Moto oyo ayokaka pamela oyo epesaka bomoi avandaka kati na bato ya bwanya.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Moto oyo asundolaka koyekola atiolaka nde bomoi na ye moko, kasi moto oyo andimaka pamela akomaka mayele.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Kotosa Yawe ezali eteyelo ya bwanya; komikitisa eyaka liboso ya nkembo.
