< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Akohenka antefru hunka kenona hanana zamo, rimpa akahe'zana eri'amane hugahie. Hianagi hakrugema hanana zamo'a, rimpahe'zana azeri otigahie.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Knare antahi'zane vahe'mofo agipintira, knare antahi'za e'nige'za vahe'mo'za antahi muse hugahaze. Hianagi neginagi vahe'mofo agipintira, neginagi kemo akaha huneramie.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Ra Anumzamo'a mika kaziga kefo vahete'ene, knare vahetera avua keteno nemanie.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Fru kema hu'zamo'a vahe'mofo asimu ami zafagna hu'ne. Hianagi akrehe akrehe kema hu'zamo'a, vahe'mofo agu'a ahenefri.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Neginagi antahi'zane vahe'mo'a nefa'ma azeri fatgo hiankea nontahie. Hianagi iza'o azeri fatgoma hiankema antahimo'a, knare antahi'za e'nerie.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Fatgo vahe'mokizmia nozamifina, fenozamo avinete. Hianagi kefo vahe'mo'za erisaza mizana, hazenke'za erigahaze.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Knare antahi'zane vahe'mo'za, antahi'zana vahera nezamize. Hianagi neginagi antahi'zane vahe'mo'za, anahura osugahaze.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'zama, Ra Anumzamofonte'ma Kresramanama vunentaza zankura, agonete. Hianagi fatgo vahe'mo'zama haza nunamunku, Agra muse nehie.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Kefo vahe'mo'ma hia avu'ava zankura, Ra Anumzamo'a agotenente. Hianagi fatgo avu'ava'ma huzanku'ma kazigazima hia vahe'mofona, Ra Anumzamo'a avesinente.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Fatgo kamofoma amefi humisimo'a, tusi'a hazenke erigahie. Iza'o azeri fatgohu kemofoma avesrama huntesimo'a, frigahie.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
Fri' vahe'mofo kuma'mo'ene fri'zamo'a, Ra Anumzamofo avurera amate me'neankino, tagutumotia keno antahino hu'ne! (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Veganokno kema hu vahe'mo'za, azeri fatgoma hanimofona avesra hunenteno, ama' antahi'zane vahe'mofontera aza hinogura urava'o osugahie.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Krimpamo'ma musema hu'nesigeno'a, kavu'gosafintira knare huno kizanki'za hugahie. Hianagi karimpamo'ma musema osu'nesigeno'a, kavugosamo'a rugaririgahie.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Ama' antahi'zane vahe'mo'za antahi'zama eri'zankura zamaganete. Hianagi neginagi antahi'zane vahe'mofona havi kemo'a, ne'zama'agna hugahie.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Zamunte omane vahe'mo'za mika zupa maniza'zmifina tusi'a amuho nehu'za maragu'zanetize. Hianagi muse arimpane manisimo'a, ne'zane tine neneno muse huvava hugahie.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Osi'a fenoma anteneta Ra Anumzamofonku'ma kore'ma hunte'nuna zamo'a, rama'a fenoza ante'neta hazenkema erizana agaterene.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Vahe'ma avesinentenka hozafi kamo'ma osia refko hunka ne'zamo'a, ra bulimakao afu'ma ahegino rimpagnanema refkoma huno ne'zana erifru nehie.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Ame huno'ma rimpama ahe vahe'mo, haframa hu'zana eri fore nehie. Hianagi akohenoma rimpa fru huno mani vahe'mo'a haframa hu'zana erifru nehie.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Eri'za e'ori feru'ma mani vahe'mofo kamo'a, ave'ave trazampima neviankna hu'ne. Hianagi mani fatgo hu'za mani vahe'mokizmi kamo'a ranka me'nege'za nevaze.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Ama' antahi'zama me'nea mofavremofo nefa'a, muse nehie. Hianagi neginagi ne'mo'a, nererana kefenkaminetre.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Antahi'zama'a omane vahe'mo'a, neginagi avu'ava zankura muse hugahie. Hianagi ama' antahi'zane vahe'mo'a, knare zanke nehuno, fatgo kante nevie.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Knare antahi'zama vahepinti e'orinenka mago'a zama retro'ma hunaku'ma hananana, ana zamo'a forera osugahie. Hianagi rama'a knare antahintahima eritenka, retro'ma hanana zamo'a, efore hugahie.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Fatgo huno'ma kenonama hanimo'a, muse hugahie. Hagi kna fatgore'ma huga kema hania kemo'a, knare'zantfa hugahie.
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Knare antahi'zane vahe'mo'ma asimu erisia kamo'a anagamu marenerino, fri vahe kumapima uramizankura kegava hunente. (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Ra Anumzamo'a avufama eri antesgama hanimofona nomani'zama'a, eri haviza hugahie. Hianagi kento a'mofo fenoma'ane nonkuma'a, kegava huntegahie.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Kefo avu'avaza'ma hu antahi'zama retroma huzankura, Ra Anumzamo'a avesra huno agonete. Hianagi avusese hu'nea kema huzankura, Agra muse nehie.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Iza'o mika'za rehatri huno nagrike zanema hu' vahe'mo'a, hazenke erino naga'afina efregahie. Hianagi havi kazigati'ma masavema huno mizama sezanku'ma avesrama huntesimo'a, knare huno manigahie.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Fatgo agu'ane vahe'mo'a agesa antahiteno, kenona nehie. Hanki kefo vahe'mofo agipintira, kefoge atineramie.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Ra Anumzamo'a kefo zamavu'zmava'ma nehaza vahe'mokizmirera, afete nemanie. Hianagi fatgo vahe'mokizmi nunamunte, agesa anteno antahinezamie.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Musema nehia vahe'mofo avufima kesanana, muse hugahane. Knare'zama hu'nesia zamofo agenkema hu ke'mo'a, vahe'mofona zaferina kampina azeri fru hugahie.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Iza'o so'e nomani'zama manisiegu'ma, azeri fatgoma hu kema nehinkeno antahisimo'a, knare antahi'zane vahe'mo'zama manisaza amu'nompi manigahie.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Iza'o azeri fatgo hu kema nehanigeno ontahisimo'a, agra'a azeri haviza nehie. Hianagi iza'o azeri fatgo hu kema nehinkeno, antahisimo'a, ama' antahintahi erigahie.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Ra Anumzamofonku kore'ma hunteno agoragama mani avu'avazamo, vahe'mofona knare antahintahia rempi hunemie. Hagi kagrama anteraminka manisunka, rankagia erigahane.