Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Gelinde Rede stillt den Grimm; verletzend Wort erregt den Zorn.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Des Weisen Zunge kleidet guten Sinn in schöne Form; der Mund des Toren spricht die nackte Torheit.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
An jedem Orte sieht des Herren Aug die Bösen und die Guten.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Der Zunge Milde ist ein Lebensbaum; doch wenn darauf Verkehrtheit liegt, wirkt sie verstörend auf den Geist.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Der Tor verschmäht die väterliche Zucht; wer auf die Rüge achtet, handelt klug.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Im Haus des Frommen findet Vorrat sich in Fülle; doch in des Frevlers Ernte liegt Zerrüttung.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Der Weisen Lippen zeugen Wissen, doch nicht das Herz der Toren.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Der Frevler Opfer ist ein Greuel für den Herrn; doch das Gebet der Redlichen gefällt ihm wohl.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Der Weg der Frevler ist ein Greuel für den Herrn; das Streben nach der Tugend hat er gern.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Dem, der vom Pfade weicht, ist Rüge nicht willkommen; wer aber Mahnung haßt, muß sterben.
Ganz offen liegen Unterwelt und Abgrund vor dem Herrn; um wieviel mehr der Menschen Herzen! (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Der Spötter liebt nicht, daß man ihn vermahne; er geht nicht zu den Weisen.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Ein fröhlich Herz macht auch das Antlitz freundlich; bedrückt ist das Gemüt bei Herzenskummer.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Erkenntnis sucht des Klugen Herz; auf Torheit geht der Toren Miene aus.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Wohl sind des Armen Tage alle böse; doch ist er heiteren Gemüts, hat er beständig Festgelage.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Viel besser, wenig zu besitzen in der Furcht des Herrn, als reiche Schätze und dabei ein bös Gewissen.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Viel besser ein Gericht Gemüse und dabei auch Liebe, als ein fettes Rind und Haß dabei.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Ein hitziger Mann erregt den Zank; wer aber sanft ist, stillt den Hader.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Der Weg des Furchtsamen gleicht einer Dornenhecke; der Pfad des Aufrechten ist wohl gebahnt.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Ein weiser Sohn versorgt den Vater reichlich; ein dummer Mensch vernachlässigt die Mutter.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Die Torheit bringt dem Unverständigen Gefahr; doch ebenen Weg geht der Vernünftige.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Die Pläne schlagen fehl, wo die Beratung fehlt; sind aber der Berater viel, so kommen sie zustande.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Ein jeder hört sich selber gern. Ein Wort zur rechten Zeit, wie selten!
Hier oben gibt es für den Klugen einen Lebensweg, damit er fern sich hält dem Abgrund drunten. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Wegreißt der Herr der Stolzen Haus; der Witwe Eigentum läßt er bestehen.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Ein Greuel für den Herrn sind boshafte Gedanken; doch rein sind Worte, freundlich ausgesprochen.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Es läßt der Geizhals die Familien darben; wer auf Vermögen nicht versessen ist, ernährt sie wohl.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Die Antwort überlegt des Frommen Herz; des Frevler Mund spricht unumwunden Bosheit.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Den Gottlosen ist fern der Herr; doch das Gebet der Frommen achtet er.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Ein freundlich Anblicken erfreut das Herz, und frohe Kunde labt den Leib.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Ein Ohr, das auf die Mahnung hört, die Leben spendet, weilt gerne mitten unter Weisen.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Wer Zucht verachtet, wirft sein Leben weg; doch wer auf Rüge hört, erkauft sich Leben.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Die Furcht des Herrn ist Grundlage der Weisheit, der Ehre geht voran die Demut.
