< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Gelinde Rede stillt den Grimm; verletzend Wort erregt den Zorn.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Des Weisen Zunge kleidet guten Sinn in schöne Form; der Mund des Toren spricht die nackte Torheit.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
An jedem Orte sieht des Herren Aug die Bösen und die Guten.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Der Zunge Milde ist ein Lebensbaum; doch wenn darauf Verkehrtheit liegt, wirkt sie verstörend auf den Geist.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Der Tor verschmäht die väterliche Zucht; wer auf die Rüge achtet, handelt klug.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Im Haus des Frommen findet Vorrat sich in Fülle; doch in des Frevlers Ernte liegt Zerrüttung.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Der Weisen Lippen zeugen Wissen, doch nicht das Herz der Toren.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Der Frevler Opfer ist ein Greuel für den Herrn; doch das Gebet der Redlichen gefällt ihm wohl.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Der Weg der Frevler ist ein Greuel für den Herrn; das Streben nach der Tugend hat er gern.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Dem, der vom Pfade weicht, ist Rüge nicht willkommen; wer aber Mahnung haßt, muß sterben.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
Ganz offen liegen Unterwelt und Abgrund vor dem Herrn; um wieviel mehr der Menschen Herzen! (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Der Spötter liebt nicht, daß man ihn vermahne; er geht nicht zu den Weisen.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Ein fröhlich Herz macht auch das Antlitz freundlich; bedrückt ist das Gemüt bei Herzenskummer.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Erkenntnis sucht des Klugen Herz; auf Torheit geht der Toren Miene aus.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Wohl sind des Armen Tage alle böse; doch ist er heiteren Gemüts, hat er beständig Festgelage.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Viel besser, wenig zu besitzen in der Furcht des Herrn, als reiche Schätze und dabei ein bös Gewissen.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Viel besser ein Gericht Gemüse und dabei auch Liebe, als ein fettes Rind und Haß dabei.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Ein hitziger Mann erregt den Zank; wer aber sanft ist, stillt den Hader.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Der Weg des Furchtsamen gleicht einer Dornenhecke; der Pfad des Aufrechten ist wohl gebahnt.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Ein weiser Sohn versorgt den Vater reichlich; ein dummer Mensch vernachlässigt die Mutter.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Die Torheit bringt dem Unverständigen Gefahr; doch ebenen Weg geht der Vernünftige.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Die Pläne schlagen fehl, wo die Beratung fehlt; sind aber der Berater viel, so kommen sie zustande.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Ein jeder hört sich selber gern. Ein Wort zur rechten Zeit, wie selten!
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Hier oben gibt es für den Klugen einen Lebensweg, damit er fern sich hält dem Abgrund drunten. (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Wegreißt der Herr der Stolzen Haus; der Witwe Eigentum läßt er bestehen.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Ein Greuel für den Herrn sind boshafte Gedanken; doch rein sind Worte, freundlich ausgesprochen.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Es läßt der Geizhals die Familien darben; wer auf Vermögen nicht versessen ist, ernährt sie wohl.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Die Antwort überlegt des Frommen Herz; des Frevler Mund spricht unumwunden Bosheit.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Den Gottlosen ist fern der Herr; doch das Gebet der Frommen achtet er.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Ein freundlich Anblicken erfreut das Herz, und frohe Kunde labt den Leib.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Ein Ohr, das auf die Mahnung hört, die Leben spendet, weilt gerne mitten unter Weisen.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Wer Zucht verachtet, wirft sein Leben weg; doch wer auf Rüge hört, erkauft sich Leben.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Die Furcht des Herrn ist Grundlage der Weisheit, der Ehre geht voran die Demut.