< Príslovia 15 >

1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
La réponse douce apaise la fureur; mais la parole fâcheuse excite la colère.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
La langue des sages embellit la science; mais la bouche des fous profère la folie.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Les yeux de l'Eternel sont en tous lieux, contemplant les méchants et les bons.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
La langue qui corrige [le prochain], est [comme] l'arbre de vie; mais celle où il y a de la perversité, est un rompement d'esprit.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Le fou méprise l'instruction de son père; mais celui qui prend garde à la répréhension, deviendra bien-avisé.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Il y a un grand trésor dans la maison du juste; mais il y a du trouble dans le revenu du méchant.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Les lèvres des sages répandent partout la science; mais le cœur des fous ne fait pas ainsi.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Le sacrifice des méchants est en abomination à l'Eternel; mais la requête des hommes droits lui est agréable.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
La voie du méchant est en abomination à l'Eternel; mais il aime celui qui s'adonne soigneusement à la justice.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Le châtiment est fâcheux à celui qui quitte le [droit] chemin; [mais] celui qui hait d'être repris, mourra.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
Le sépulcre et le gouffre sont devant l'Eternel; combien plus les cœurs des enfants des hommes? (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Le moqueur n'aime point qu'on le reprenne, et il n'ira [jamais] vers les sages.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Le cœur joyeux rend la face belle, mais l'esprit est abattu par l'ennui du cœur.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Le cœur de l'homme prudent cherche la science; mais la bouche des fous se repaît de folie.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Tous les jours de l'affligé sont mauvais; mais quand on a le cœur gai, c'est un banquet perpétuel.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Un peu de bien vaut mieux avec la crainte de l'Eternel, qu'un grand trésor avec lequel il y a du trouble.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Mieux vaut un repas d'herbes, où il y a de l'amitié, qu'un repas de bœuf bien gras, où il y a de la haine.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
L'homme furieux excite la querelle; mais l'homme tardif à colère apaise la dispute.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
La voie du paresseux est comme une haie de ronces; mais le chemin des hommes droits est relevé.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
L'enfant sage réjouit le père; mais l'homme insensé méprise sa mère.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
La folie est la joie de celui qui est dépourvu de sens; mais l'homme prudent dresse ses pas pour marcher.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Les résolutions deviennent inutiles où il n'y a point de conseil; mais il y a de la fermeté dans la multitude des conseillers.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
L'homme a de la joie dans les réponses de sa bouche; et la parole dite en son temps combien est-elle bonne?
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
Le chemin de la vie tend en haut pour l'homme prudent, afin qu'il se retire du sépulcre qui est en bas. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
L'Eternel démolit la maison des orgueilleux, mais il établit la borne de la veuve.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Les pensées du malin sont en abomination à l'Eternel; mais celles de ceux qui sont purs, sont des paroles agréables.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Celui qui est entièrement adonné au gain déshonnête, trouble sa maison; mais celui qui hait les dons, vivra.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Le cœur du juste médite ce qu'il doit répondre; mais la bouche des méchants profère des choses mauvaises.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
L'Eternel est loin des méchants; mais il exauce la requête des justes.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
La clarté des yeux réjouit le cœur; et la bonne renommée engraisse les os.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
L'oreille qui écoute la répréhension de vie, logera parmi les sages.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Celui qui rejette l'instruction a en dédain son âme; mais celui qui écoute la répréhension, s'acquiert du sens.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
La crainte de l'Eternel est une instruction de sagesse, et l'humilité va devant la gloire.

< Príslovia 15 >