Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Leppeä vastaus taltuttaa kiukun, mutta loukkaava sana nostaa vihan.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Viisasten kieli puhuu tietoa taitavasti, mutta tyhmäin suu purkaa hulluutta.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Herran silmät ovat joka paikassa; ne vartioitsevat hyviä ja pahoja.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Sävyisä kieli on elämän puu, mutta vilpillinen kieli haavoittaa mielen.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Hullu pitää halpana isänsä kurituksen, mutta joka nuhdetta noudattaa, tulee mieleväksi.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Vanhurskaan huoneessa on suuret aarteet, mutta jumalattoman saalis on turmion oma.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Viisasten huulet kylvävät tietoa, mutta tyhmäin sydän ei ole vakaa.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Jumalattomien uhri on Herralle kauhistus, mutta oikeamielisten rukous on hänelle otollinen.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Jumalattoman tie on Herralle kauhistus, mutta joka vanhurskauteen pyrkii, sitä hän rakastaa.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Kova tulee kuritus sille, joka tien hylkää; joka nuhdetta vihaa, saa kuoleman.
Tuonelan ja manalan Herra näkee, saati sitten ihmislasten sydämet. (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Pilkkaaja ei pidä siitä, että häntä nuhdellaan; viisasten luo hän ei mene.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Iloinen sydän kaunistaa kasvot, mutta sydämen tuskassa on mieli murtunut.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Ymmärtäväisen sydän etsii tietoa, mutta tyhmien suu hulluutta suosii.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Kurjalle ovat pahoja kaikki päivät, mutta hyvä mieli on kuin alituiset pidot.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Parempi vähä Herran pelossa kuin paljot varat levottomuudessa.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Parempi vihannesruoka rakkaudessa kuin syöttöhärkä vihassa.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Kiukkuinen mies nostaa riidan, mutta pitkämielinen asettaa toran.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Laiskan tie on kuin orjantappurapehko, mutta oikeamielisten polku on raivattu.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Viisas poika on isällensä iloksi, mutta tyhmä ihminen halveksii äitiänsä.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Hulluus on ilo sille, joka on mieltä vailla, mutta ymmärtäväinen mies kulkee suoraan.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Hankkeet sortuvat, missä neuvonpito puuttuu; mutta ne toteutuvat, missä on runsaasti neuvonantajia.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Miehellä on ilo suunsa vastauksesta; ja kuinka hyvä onkaan sana aikanansa!
Taitava käy elämän tietä ylöspäin, välttääkseen tuonelan, joka alhaalla on. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Ylpeitten huoneen Herra hajottaa, mutta lesken rajan hän vahvistaa.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Häijyt juonet ovat Herralle kauhistus, mutta lempeät sanat ovat puhtaat.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Väärän voiton pyytäjä hävittää huoneensa, mutta joka lahjuksia vihaa, saa elää.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Vanhurskaan sydän miettii, mitä vastata, mutta jumalattomien suu purkaa pahuutta.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Jumalattomista on Herra kaukana, mutta vanhurskasten rukouksen hän kuulee.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Valoisa silmänluonti ilahuttaa sydämen; hyvä sanoma tuo ydintä luihin.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Korva, joka kuuntelee elämän nuhdetta, saa majailla viisaitten keskellä.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Joka kuritusta vieroo, pitää sielunsa halpana; mutta joka nuhdetta kuuntelee, se saa mieltä.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Herran pelko on kuri viisauteen, ja kunnian edellä käy nöyryys.
