Príslovia 15
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
A soft answere brekith ire; an hard word reisith woodnesse.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
The tunge of wise men ourneth kunnyng; the mouth of foolis buylith out foli.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
In ech place the iyen of the Lord biholden good men, and yuel men.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
A plesaunt tunge is the tre of lijf; but the tunge which is vnmesurable, schal defoule the spirit.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
A fool scorneth the techyng of his fadir; but he that kepith blamyngis, schal be maad wisere. Moost vertu schal be in plenteuouse riytfulnesse; but the thouytis of wickid men schulen be drawun vp bi the roote.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
The hous of a iust man is moost strengthe; and disturbling is in the fruitis of a wickid man.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
The lippis of wise men schulen sowe abrood kunnyng; the herte of foolis schal be vnlijc.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
The sacrifices of wickyd men ben abhomynable to the Lord; avowis of iust men ben plesaunt.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
The lijf of the vnpitouse man is abhomynacioun to the Lord; he that sueth riytfulnesse, schal be loued of the Lord.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Yuel teching is of men forsakinge the weie of lijf; he that hatith blamyngis, schal die.
Helle and perdicioun ben open bifor the Lord; hou myche more the hertis of sones of men. (Sheol h7585)
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
A man ful of pestilence loueth not hym that repreueth him; and he goith not to wyse men.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
A ioiful herte makith glad the face; the spirit is cast doun in the morenyng of soule.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
The herte of a wijs man sekith techyng; and the mouth of foolis is fed with vnkunnyng.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Alle the daies of a pore man ben yuele; a sikir soule is a contynuel feeste.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Betere is a litil with the drede of the Lord, than many tresouris and vnfillable.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
It is betere to be clepid to wortis with charite, than with hatrede to a calf maad fat.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
A wrathful man reisith chidyngis; he that is pacient, swagith chidyngis reisid.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
The weie of slow men is an hegge of thornes; the weie of iust men is with out hirtyng.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
A wise sone makith glad the fadir; and a fonned man dispisith his modir.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Foli is ioye to a fool; and a prudent man schal dresse hise steppis.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Thouytis ben distried, where no counsel is; but where many counseleris ben, tho ben confermyd.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
A man is glad in the sentence of his mouth; and a couenable word is best.
The path of lijf is on a lernyd man; that he bowe awei fro the laste helle. (Sheol h7585)
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
The Lord schal distrie the hows of proude men; and he schal make stidefast the coostis of a widewe.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Iuele thouytis is abhomynacioun of the Lord; and a cleene word moost fair schal be maad stidfast of hym.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
He that sueth aueryce, disturblith his hous; but he that hatith yiftis schal lyue. Synnes ben purgid bi merci and feith; ech man bowith awei fro yuel bi the drede of the Lord.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
The soule of a iust man bithenkith obedience; the mouth of wickid men is ful of yuelis.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
The Lord is fer fro wickid men; and he schal here the preyers of iust men.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
The liyt of iyen makith glad the soule; good fame makith fat the boonys.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
The eere that herith the blamyngis of lijf, schal dwelle in the myddis of wise men.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
He that castith awei chastisyng, dispisith his soule; but he that assentith to blamyngis, is pesible holdere of the herte.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
The drede of the Lord is teching of wisdom; and mekenesse goith bifore glorie.
