< Príslovia 15 >
1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Mongkawt la hlatnah loh kosi khaw a hlam tih, patangnah ol loh thintoek khaw a soeh.
2 Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Aka cueih kah a ol loh mingnah te a hloeihhlam tih, aka ang rhoek a ka loh a anglat te a thaa.
3 Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
BOEIPA kah a mik loh hmuen ta kuem kah a thae a then te a tawt.
4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Ol dongah hoeihnah aka om tah hingnah thingkung la om tih, a khuiah saveknah khaw mueihla pocinah ham ni.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
Aka ang loh a napa kah thuituennah te a tlaitlaek tih, toelthamnah aka ngaithuen tah muet uh.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Hlang dueng kah im ah khohrhang khaw khawk, tedae halang kah a cangthaih long tah hlang a lawn.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Hlang cueih rhoek long tah mingnah te a haeh dae, aka ang kah lungbuei tah te tlam moenih.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Halang kah hmueih te BOEIPA kah a tueilaehkoi tih, aka thuem kah thangthuinah te a kolonah la a khueh.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Halang kah longpuei tah BOEIPA kah tueilaehkoi tih, duengnah aka hloem tah a lungnah.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
Thuituennah caehlong aka hnoo ham tah thae tih, toelthamnah aka hmuhuet tah duek ni.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
Saelkhui neh Abaddon pataeng BOEIPA hmaiah a phoe atah, hlang ca rhoek kah lungbuei aisat te. (Sheol )
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Amah a toel ham te hmuiyoi loh a lungnah pawt dongah, aka cueih te khaw paan laklo pawh.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Lungbuei, ko aka hoe tah a maelhmai hlampan tih, lungbuei kah nganboh loh mueihla a rhawp sak.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Aka yakming kah lungbuei long tah mingnah khaw mikhmuh khaw a tlap, tedae aka ang kah a ka loh anglat a luem puei.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Mangdaeng rhoek kah a khohnin tah boeih thae, tedae lungbuei aka then tah buhkoknah toei toei om.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Thakvoh len tih a khuiah soekloeknah a om lakah BOEIPA hinyahnah dongkah tah a yol khaw then.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Buhkak ansam khaw lungnah n'caak atah, hmuhuetnah neh n'caak vaito thapaduek lakah then.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Olpungkacan aka huek hlang he sue la om tih, thintoek aka ueh loh tuituknah khaw a duem sak.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Kolhnaw kah longpuei tah hling a buk banghui la om tih, aka thuem kah caehlong tah a picai pah.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Ca aka cueih loh a napa ko a hoe sak tih, tongpa aka ang loh a manu a hnaep.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Lungbuei aka talh ham tah a anglat te a kohoenah tih, hlang lungcuei tah a caeh dueng.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Baecenol pawt atah kopoek bing tih, a cungkuem taengah aka uen tah pai.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
A ka dongkah hlatnah loh hlang ham kohoenah la om tih, olka khaw amah tuetang vaengah tah then tloe pai.
24 Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
Hlang aka cangbam ham tah saelkhui laedil lamloh hoeptlang hamla hingnah caehlong om hang. (Sheol )
25 Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Thinthah im tah BOEIPA loh a phil pah tih, nuhmai kah rhi te a suem pah.
26 Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Kopoek thae he BOEIPA kah a tueilaehkoi tih, ol then te a omthennah.
27 Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Mueluemnah dongkah aka mueluem loh a imkhui a lawn tih, kutdoe aka thiinah tah hing ni.
28 Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Hlang dueng kah lungbuei loh ol doo ham khaw a thuep tih, halang kah a ka loh boethae a thaa.
29 Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
BOEIPA loh halang te a lakhla tak tih, aka dueng kah thangthuinah te a hnatun pah.
30 To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Mik kah vangnah loh lungbuei ko a hoe sak tih, olthang then loh rhuhrhong a cang sak.
31 Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Hna dongah toelthamnah aka hnatun tah hingnah la om tih, hlang cueih lakli ah rhaehrhong ni.
32 Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Thuituennah aka hlahpham loh a hinglu a hnawt tih, toelthamnah aka hnatun tah lungbuei a lai.
33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
BOEIPA hinyahnah he cueihnah neh thuituennah la om tih kodonah tah thangpomnah mikhmuh ah a lamhma pah.