< Príslovia 14 >

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
La mujer sabia edifica su casa, pero la mujer insensata la está derribando con sus manos.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
El que sigue su camino en justicia, tiene ante sí el temor de Jehová; pero aquel cuyos caminos están retorcidos no le da honor.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
En la boca del hombre necio hay una vara para su espalda, pero los labios de los sabios los mantendrán seguros.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Donde no hay bueyes, su lugar de comida está vacío; pero mucho aumento viene a través de la fuerza del buey.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Un testigo verdadero no dice lo que es falso, pero un testigo falso está exhalando engaño.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
El que odia a la autoridad, buscando sabiduría, no la entiende; pero el conocimiento llega fácilmente al hombre inteligente.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Apártate del necio, porque no hallarás labios del conocimiento.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La sabiduría del hombre de buen sentido hace que su camino sea claro; pero el comportamiento imprudente de los necios es un engaño.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
En las tiendas de aquellos que odian a la autoridad hay error, pero en la casa del hombre recto hay gracia.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Nadie tiene conocimiento del dolor de un hombre sino él mismo; y una persona extraña no tiene parte en su alegría.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
La casa del pecador será derribada; pero la tienda del hombre recto hará bien.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Hay un camino que parece derecho ante un hombre, pero su fin son los caminos de la muerte.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Incluso mientras se ríe el corazón puede estar triste; y después de la alegría llega el dolor.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Aquel cuyo corazón se ha apartado tendrá la recompensa de sus caminos en toda su medida; pero un buen hombre tendrá la recompensa de sus obras.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
El hombre simple tiene fe en cada palabra, pero el hombre de buen sentido tiene cuidado de su caminar.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
El hombre sabio, temiendo, se guarda del mal; pero el hombre tonto continúa en su orgullo, sin pensar en el peligro.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
El que se enoja pronto, hará lo que es insensato, pero el hombre de buen juicio callará.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
El comportamiento necio es patrimonio de lo simple, pero los hombres de buen sentido están coronados por el conocimiento.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Las rodillas del mal se inclinan ante el bien; y los pecadores descienden en el polvo a las puertas de los rectos.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
El pobre es odiado incluso por su prójimo, pero el hombre rico tiene muchos amigos.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
El que no respeta a su prójimo es un pecador, pero el que tiene lástima de los pobres es feliz.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
¿No se equivocarán los que maquinan el mal? Pero la misericordia y la buena fe son para los obradores del bien.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
En todo trabajo duro hay ganancias, pero hablar solo hace que un hombre sea pobre.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Su sabiduría es una corona para los sabios, pero su comportamiento necio es alrededor de la cabeza de los imprudentes.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Un verdadero testigo es el salvador de vidas; pero el que dice cosas falsas es una causa de engaño.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Porque aquel en cuyo corazón está el temor de Jehová, hay una gran esperanza; y sus hijos tendrán un lugar seguro.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
El temor del Señor es una fuente de vida, por la cual uno puede ser apartado de las redes de la muerte.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
La gloria del rey está en el número de su pueblo; y por necesidad del pueblo, un gobernante puede llegar a la destrucción.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
El que tarda en enojarse tiene gran sensatez; pero aquel cuyo espíritu es demasiado rápido enaltece a lo que es tonto.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Una mente tranquila es la vida del cuerpo, pero la envidia es una enfermedad en los huesos.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
El que es duro con el pobre avergüenza a su Hacedor; pero el que tiene misericordia de los necesitados le da honor.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
El pecador es trastornado en su maldad, pero el hombre recto tiene esperanza en su justicia.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
La sabiduría tiene su lugar de descanso en la mente de los sabios, pero ella no se ve entre los necios.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Por la justicia una nación se enaltece, pero el pecado es motivo de vergüenza para los pueblos.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
El rey se complace en un siervo que hace sabiamente, pero su ira es contra el que es motivo de vergüenza.

< Príslovia 14 >