Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
La mujer sabia edifica su casa: mas la insensata con sus manos la derriba.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
El que camina en su rectitud, teme a Jehová: mas el pervertido en sus caminos, le menosprecia.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
En la boca del insensato está la vara de la soberbia: mas los labios de los sabios los guardarán.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Sin bueyes, el alfolí está limpio: mas por la fuerza del buey hay abundancia de panes.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
El testigo verdadero, no mentirá: mas el testigo falso hablará mentiras.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Buscó el burlador la sabiduría, y no la halló: mas la sabiduría al hombre entendido es fácil.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Vete de delante del hombre insensato: pues no le conociste labios de ciencia.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La ciencia del cuerdo es entender su camino: mas la insensatez de los fatuos es engaño.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Los insensatos hablan pecado; mas entre los rectos hay amor.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
El corazón conoce la amargura de su alma; y extraño no se entremeterá en su alegría.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
La casa de los impíos será asolada: mas la tienda de los rectos florecerá.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Hay camino que al hombre le parece derecho: mas su salida es caminos de muerte.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Aun en la risa tendrá dolor el corazón; y la salida de la alegría es congoja.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
De sus caminos será harto el apartado de razón; y el hombre de bien se apartará de él.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
El simple cree a toda palabra: mas el entendido entiende sus pasos.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
El sabio teme, y apártase del mal: mas el insensato enójase, y confía.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
El que de presto se enoja, hará locura; y el hombre de malos pensamientos será aborrecido.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Los simples heredarán la insensatez: mas los cuerdos se coronarán de sabiduría.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Los malos se inclinaron delante de los buenos; y los impíos, a las puertas del justo.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
El pobre es odioso aun a su amigo: mas los que aman al rico, son muchos.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
El pecador menosprecia a su prójimo: mas el que tiene misericordia de los pobres, es bienaventurado.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
¿No yerran, los que piensan mal? mas los que piensan bien tendrán misericordia, y verdad.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
En todo trabajo hay abundancia: mas la palabra de los labios solamente empobrece.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
La corona de los sabios es sus riquezas: mas la insensatez de los fatuos su fatuidad.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
El testigo verdadero libra las almas: mas el engañoso hablará mentiras.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
En el temor de Jehová está la fuerte confianza; y allí sus hijos tendrán esperanza.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
El temor de Jehová es manadero de vida, para ser apartado de los lazos de la muerte.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
En la multitud del pueblo está la gloria del rey; y en la falta del pueblo, la flaqueza del príncipe.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
El que tarde se aira, es grande de entendimiento: mas el corto de espíritu, engrandece la locura.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
El corazón blando es vida de las carnes: mas la envidia, pudrimiento de huesos.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
El que oprime al pobre, afrenta a su hacedor: mas el que tiene misericordia del pobre, le honra.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Por su maldad será lanzado el impío: mas el justo, en su muerte tiene esperanza.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
En el corazón del cuerdo reposará la sabiduría; y en medio de los insensatos es conocida.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La justicia engrandece la gente: mas el pecado es afrenta de las naciones.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
La benevolencia del rey es para con el siervo entendido: mas el que le avergüenza, es su enojo.
