Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
La mujer sabia edifica su casa, la necia con sus manos la derriba.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
El que teme a Yahvé, va por el camino derecho, el que lo menosprecia, camina por sendas tortuosas.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
En la boca del necio está el azote de su orgullo; mas a los sabios les sirven de guarda sus labios.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Sin bueyes queda vacío el pesebre; en la mies abundante se muestra la fuerza del buey.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
El testigo fiel no miente, el testigo falso, empero, profiere mentiras.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
El mofador busca la sabiduría, y no da con ella; el varón sensato, en cambio, se instruye fácilmente.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Toma tú el rumbo opuesto al que sigue el necio, pues no encuentras en él palabras de sabiduría.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La sabiduría del prudente está en conocer su camino, mas a los necios los engaña su necedad.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
El necio se ríe de la culpa; mas entre los justos mora la gracia.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
El corazón conoce sus propias amarguras, y en su alegría no puede participar ningún extraño.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
La casa de los impíos será arrasada, pero florecerá la morada de los justos.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Caminos hay que a los ojos parecen rectos, mas en su remate está la muerte.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Aun en la risa siente el corazón su dolor, y la alegría termina en tristeza.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
De sus caminos se harta el insensato, como de sus frutos el hombre de bien.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
El simple cree cualquier cosa, el hombre cauto mira dónde pone su pie.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
El sabio es temeroso y se aparta del mal; el fatuo se arroja sin pensar nada.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
El que pronto se enoja comete locuras, y el malicioso será odiado.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Los simples recibirán por herencia la necedad, mientras los juiciosos se coronan de sabiduría.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Se postran los malos ante los buenos, y los impíos a las puertas de los justos.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
El pobre es odioso aun a su propio amigo, el rico tiene numerosos amigos.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Peca quien menosprecia a su prójimo, bienaventurado el que se apiada de los pobres.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
¡Cómo yerran los que maquinan el mal! ¡Y cuánta gracia y verdad obtienen los que obran el bien!
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
En todo trabajo hay fruto, mas el mucho hablar solo conduce a la miseria.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Las riquezas pueden servir de corona para un sabio, mas la necedad de los necios es siempre necedad.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
El testigo veraz salva las vidas; pero el que profiere mentiras es un impostor.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Del temor de Yahvé viene la confianza del fuerte, y sus hijos tendrán un refugio.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
El temor de Yahvé es fuente de vida para escapar de los lazos de la muerte.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
La gloria del rey está en el gran número de su pueblo; la escasez de gente es la ruina del príncipe.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
El tardo en airarse es rico en prudencia, el impaciente pone de manifiesto su necedad.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Un corazón tranquilo es vida del cuerpo, carcoma de los huesos es la envidia.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Quien oprime al pobre ultraja a su Creador, mas le honra aquel que del necesitado se compadece.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Al malvado le pierde su propia malicia; el justo, al contrario, tiene esperanza cuando muere.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
En el corazón del prudente mora la sabiduría; incluso los ignorantes la reconocerán.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La justicia enaltece a un pueblo; el pecado es el oprobio de las naciones.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
El ministro sabio es para el rey objeto de favor, el inepto, objeto de ira.
