Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Mukadzi akachenjera anovaka imba yake, asi benzi rinoputsa imba yaro namaoko aro.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Uyo ano mufambiro wakarurama anotya Jehovha, asi uyo ano mufambiro wakatsauka anomuzvidza.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Kutaura kwebenzi kunouyisa shamhu kumusana kwaro, asi miromo yavakachenjera inovadzivirira.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Kana pasina nzombe, chidyiro hachina chinhu, asi pasimba renzombe ndipo panobva kukohwa kukuru.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Chapupu chechokwadi hachinyengeri, asi chapupu chenhema chinodurura nhema.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Mudadi anotsvaka uchenjeri asi anohushaya, asi ruzivo runouya zviri nyore kune anonzvera.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Gara kure nomunhu benzi, nokuti haungawani ruzivo kubva pamiromo yake.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Uchenjeri hwomunhu akangwara ndiko kunzwisisa nzira dzake, asi upenzi hwamapenzi ndihwo unyengeri.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Mapenzi anoseka kutendeuka pazvivi, asi kuita zvakanaka kunowanikwa pakati pavakarurama.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Mwoyo mumwe nomumwe unoziva kutambudzika kwawo, uye hapana munhu angagoverana nawo mufaro wawo.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Imba yeakaipa ichaparadzwa, asi tende rowakarurama richabudirira.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Kune nzira inoita seyakanaka kumunhu, asi kumagumo inotungamirira kurufu.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Kunyange mukuseka mwoyo unogona kurwadziwa, uye mufaro ungangoperera mukusuwa.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Vasingatendi vachapiwa mubayiro wakazara wenzira dzavo, uye munhu akanaka achapiwa mubayiro wenzira dzakewo.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Munhu asina mano anongotenda zvose zvose, asi munhu akangwara anongwarira mafambiro ake.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Munhu akachenjera anotya Jehovha uye anovenga zvakaipa, asi benzi rina manyawi uye harina hanya.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Munhu anokurumidza kutsamwa anoita zvinhu zvoupenzi, uye munhu anoita zvounyengeri achavengwa.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Vasina mano vachagara nhaka youpenzi, asi vakangwara vachapfekedzwa korona yezivo.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Vanhu vakaipa vachagwadama pamberi pavakanaka, uye vakaipa pamasuo avakarurama.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Varombo vanoraswa kunyange navavakidzani vavo, asi vapfumi vane shamwari zhinji.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Uyo anozvidza muvakidzani wake anotadza, asi akaropafadzwa ane tsitsi kune vanoshayiwa.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Ko, vanoronga zvakaipa havarasiki here? Asi avo vanoronga zvakanaka vanowana rudo nokutendeka.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Kushanda nesimba kwose kunopa mubayiro, asi kungotaura kunotungamirira kuurombo bedzi.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Upfumi hwavakachenjera ikorona yavo, asi upenzi hwamapenzi hunobereka upenzi.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Chapupu chechokwadi chinoponesa upenyu, asi chapupu chenhema chinonyengera.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Uyo anotya Jehovha ane nhare yakasimba, uye ichava utiziro kuvana vake.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Kutya Jehovha ndicho chitubu choupenyu, kunodzora munhu kubva pamisungo yorufu.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Mukuwanda kwavanhu ndimo mune ukuru hwamambo, asi pasina vanhu muchinda anoparadzwa.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Munhu ane mwoyo murefu anonzwisisa, asi munhu anokurumidza kutsamwa anoratidza upenzi.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Mwoyo wakagadzikana unopa upenyu kumuviri, asi ruchiva runoodza mapfupa.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Uyo anomanikidza varombo anoratidza kuti anozvidza Musiki wavo, asi ani naani ane hanya nevanoshayiwa anokudza Mwari.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Kana njodzi yauya, akaipa anowisirwa pasi, asi kunyange murufu akarurama ane utiziro.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Uchenjeri hunogara mumwoyo yavanohunzvera uye kunyange pakati pamapenzi hunozvizivisa.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Kururama kunosimudzira rudzi, asi chivi chinonyadzisa vanhu vapi zvavo.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Mambo anofarira muranda akachenjera, asi muranda anonyadzisa achatsamwirwa naye.
