Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Dubartiin ogeettiin mana ishee ijaarratti; gowwaan immoo harkuma isheetiin mana ofii diigdi.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Namni qajeelummaan jiraatu Waaqayyoon sodaata; kan karaan isaa jalʼaa taʼe garuu isa tuffata.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Afaan nama gowwaa dugda isaatti ulee of tuulummaa fida; arrabni ogeeyyii garuu isaan eega.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Yoo qotiyyoon hin jirre, dallaan duwwaa taʼa; garuu humna qotiyyoo tokkootiin midhaan baayʼeen argama.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Dhuga baatuun amanamaan hin sobu; dhuga baatuun sobaa immoo dhara of keessaa gad naqa.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Qoostuun namaa ogummaa barbaadee hin argatu; nama waa hubatuuf garuu beekumsi dadhabbii malee dhufa.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Ati nama gowwaa irraa fagaadhu; arraba isaa irraa beekumsa hin argattuutii.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Ogummaan hubattootaa akka isaan karaa isaanii beekan isaan godha; gowwummaan gowwootaa garuu karaa irraa isaan balleessa.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Gowwoonni cubbuutti qoosu; qajeeltota gidduutti garuu hawwii gaariitu argama.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Garaan gadda ofii isaa ni beeka; namni biraa tokko iyyuu gammachuu isaa irraa hin qooddatu.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Manni nama hamaa ni bada; dunkaanni nama qajeelaa immoo ni daraara.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Karaan qajeelaa namatti fakkaatu tokko jira; dhuma irratti garuu duʼatti nama geessa.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Kolfa keessatti iyyuu garaan nama dhukkubuu dandaʼa; gammachuunis gaddaan dhumuu dandaʼa.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Namni hin amanamne gatii karaa isaa, namni gaariin immoo gatii hojii isaa argata.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Namni homaa hin beekne waan hunda amana; namni qalbii qabu garuu tarkaanfii isaa ilaallata.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Namni ogeessi of eeggata; waan hamaa irraas ni deebiʼa; gowwaan garuu waan hundatti jarjara; of illee hin eeggatu.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Namni dafee aaru gowwummaa hojjeta; namni daba hojjetu garuu ni jibbama.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Namni homaa hin beekne gowwummaa dhaala; qalbeeffataan garuu beekumsa gonfata.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Namoonni hamoon fuula namoota gaarii duratti, jalʼoonnis karra qajeeltotaa duratti sagadu.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Hiyyeeyyii olloonni isaanii iyyuu ni jibbu; sooreyyiin immoo michoota hedduu qabu.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Namni ollaa isaa tuffatu cubbuu hojjeta; kan rakkataaf garaa laafu garuu eebbifamaa dha.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Namni hammina yaadu karaa irraa hin baduu? Warri waan gaarii karoorsan garuu jaalalaa fi amanamummaa argatu.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Jabaatanii hojjechuun hundi buʼaa buusa; oduun faayidaa hin qabne garuu hiyyummaa qofa fida.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Gonfoon ogeeyyii qabeenya isaanii ti; gowwummaan gowwootaa garuu gowwummaa dhala.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Dhuga baatuun dhugaa lubbuu baraara; dhuga baatuun sobaa immoo soba dubbata.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Namni Waaqayyoon sodaatu daʼannoo jabaa qaba; ijoolleen isaas daʼoo argatu.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Waaqayyoon sodaachuun burqaa jireenyaa ti; kiyyoo duʼaa irraas nama deebisa.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Ulfinni mootii tokkoo baayʼina uummata isaa ti; yoo uummanni hin jirre garuu ilmi mootiis ni bada.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Namni obsa qabu hubannaa guddaa qaba; kan dafee aaru garuu gowwummaa mulʼisa.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Garaan nagaa qabu dhagnaaf jireenya kenna; hinaaffaan garuu lafee tortorsa.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Namni hiyyeessa cunqursu kan isa Uume tuffata; namni hiyyeessaaf garaa laafu immoo Waaqa kabaja.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Hamoonni jalʼinuma isaaniitiin badu; qajeeltonni garuu duʼa keessatti illee amanamummaa isaaniitiin daʼannoo argatu.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Ogummaan qalbii nama waa hubatuu keessa jirti; garaa gowwootaa keessatti garuu hin beekamtu.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Qajeelummaan saba ol guddisa; cubbuun garuu saba kamiif iyyuu salphina.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Mootiin tajaajilaa ogeessatti ni gammada; kan isa qaanessutti garuu ni dheekkama.
