Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Ny vehivavy hendry dia samy manao ny tranony; Fa ny adala kosa mandrava ny tranony amin’ ny tànany.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Mandeha mahitsy izay matahotra an’ i Jehovah; Fa mivily lalana kosa izay maniratsira Azy.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Eo am-bavan’ ny adala misy tsorakazon’ ny fiavonavonana; Fa ny molotry ny hendry miaro ny tenany.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Raha tsy misy omby, dia foana ny fihinanam-bilona; Fa be ny fitomboan-karena azo amin’ ny herin’ ny omby.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Ny vavolombelona mahatoky tsy mba mety mandainga; Fa mamoaka lainga kosa ny vavolombelona tsy mahatoky.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Ny mpaniratsira mba mitady fahendrena, fa tsy mahita; Fa ny manan-tsaina mora mahazo fahalalana.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Mialà eo anatrehan’ ny olona adala, Fa tsy ho hitanao aminy ny molotry ny fahalalana.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Ny mitandrina ny alehany no fahendren’ ny mahira-tsaina; Fa fitaka ny hadalan’ ny adala.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Ny adala ihomehezan’ ny fanati-panonerana; Fa ao amin’ ny marina no misy fankasitrahana.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Ny fo no mahalala ny fangidian’ ny alahelony; Ary tsy raharahan’ ny olon-kafa ny hafaliany.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Ravana ny tranon’ ny ratsy fanahy; Fa ambinina ny lain’ ny marina.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Misy lalana ataon’ ny olona ho mahitsy, Kanjo lalana mivarina any amin’ ny fahafatesana no iafarany.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Na dia mihomehy aza, dia ory ihany ny fo, Ary ny faran’ ny hafaliana dia alahelo.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Ny mihemotra am-po dia ho voky ny alehany; Fa ny tsara fanahy kosa ho voky ny azy ihany.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Ny kely saina mino ny teny rehetra; Fa ny mahira-tsaina mandinika ny diany.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Ny hendry matahotra ka mivily tsy ho amin’ ny ratsy; Fa ny adala fatra-pirehareha ka matokitoky foana.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Izay malaky tezitra dia manao adaladala; Ary ny olona mamoron-tsain-dratsy dia ankahalaina.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Ny kely saina dia handova fahadalana; Fa ny mahira-tsaina mahazo ny fahalalana ho satro-boninahiny.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Ny ratsy fanahy miondrika eo anatrehan’ ny tsara fanahy, Ary ny meloka dia eo am-bavahadin’ ny marina.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Ny malahelo dia halan’ ny havany aza; Fa ny manan-karena no tian’ ny maro.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Izay manao tsinontsinona ny namany dia manota; Fa endrey ny fahasambaran’ izay mamindra fo amin’ ny ory!
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Tsy mivily va izay manao asa ratsy? Fa famindram-po sy fahamarinana no ho an’ izay manao asa tsara.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Ny fisasarana rehetra misy valiny avokoa; Fa ny molotra mibedibedy foana tsy mba ahazoana na inona na inona.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Satroboninahitry ny hendry ny hareny; Fa ny fahadalan’ ny adala dia fahadalana ihany.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Ny vavolombelona marina mamonjy ain’ olona; Fa izay mamoaka lainga dia tena fitaka.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Ny fahatahorana an’ i Jehovah dia fiarovana mahatoky, Ary ny zanany hahazo fialofana.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Ny fahatahorana an’ i Jehovah no loharanon’ aina, Hanalavirana ny fandriky ny fahafatesana.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Ny fahabetsahan’ ny vahoaka no voninahitry ny mpanjaka; Fa ny havitsiany kosa no fietreny.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Be saina izay mahatsindry fo; Fa ny malaky tezitra mampiseho ny fahadalany.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Ny fo mionona no fiainan’ ny nofo; Fa ny fahamaimaizan-tsaina dia mahalò ny taolana.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Izay mampahory ny mahantra dia manala baraka ny Mpanao azy; Fa ny mamindra fo aminy kosa dia manome voninahitra Azy.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Ny ratsy fanahy azera noho ny haratsiany; Fa ny marina matoky, na dia mby ao amin’ ny fahafatesana aza.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Mandry tsara ao am-pon’ ny manan-tsaina ny fahendrena; Fa ny an’ ny adala kosa dia miharihary.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Ny fahamarinana manandratra ny firenena; Fa ny ota kosa dia fahafaham-baraka amin’ ny olona
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Ny fankasitrahan’ ny mpanjaka dia amin’ ny mpanompo hendry; Fa ny fahatezerany kosa amin’ ny manao izay mahamenatra.
