< Príslovia 14 >
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
sapiens mulier aedificavit domum suam insipiens instructam quoque destruet manibus
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
ambulans recto itinere et timens Deum despicitur ab eo qui infami graditur via
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
in ore stulti virga superbiae labia sapientium custodiunt eos
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
ubi non sunt boves praesepe vacuum est ubi autem plurimae segetes ibi manifesta fortitudo bovis
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
testis fidelis non mentietur profert mendacium testis dolosus
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
quaerit derisor sapientiam et non inveniet doctrina prudentium facilis
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
vade contra virum stultum et nescito labia prudentiae
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
sapientia callidi est intellegere viam suam et inprudentia stultorum errans
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
stultis inludet peccatum inter iustos morabitur gratia
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
cor quod novit amaritudinem animae suae in gaudio eius non miscebitur extraneus
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
domus impiorum delebitur tabernacula iustorum germinabunt
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
est via quae videtur homini iusta novissima autem eius deducunt ad mortem
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
risus dolore miscebitur et extrema gaudii luctus occupat
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
viis suis replebitur stultus et super eum erit vir bonus
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
innocens credit omni verbo astutus considerat gressus suos
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
sapiens timet et declinat malum stultus transilit et confidit
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
inpatiens operabitur stultitiam et vir versutus odiosus est
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
possidebunt parvuli stultitiam et astuti expectabunt scientiam
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
iacebunt mali ante bonos et impii ante portas iustorum
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
etiam proximo suo pauper odiosus erit amici vero divitum multi
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
qui despicit proximum suum peccat qui autem miseretur pauperi beatus erit
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
errant qui operantur malum misericordia et veritas praeparant bona
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
in omni opere erit abundantia ubi autem verba sunt plurima frequenter egestas
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
corona sapientium divitiae eorum fatuitas stultorum inprudentia
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
liberat animas testis fidelis et profert mendacia versipellis
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
in timore Domini fiducia fortitudinis et filiis eius erit spes
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
timor Domini fons vitae ut declinet a ruina mortis
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
in multitudine populi dignitas regis et in paucitate plebis ignominia principis
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
qui patiens est multa gubernatur prudentia qui autem inpatiens exaltat stultitiam suam
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
vita carnium sanitas cordis putredo ossuum invidia
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
qui calumniatur egentem exprobrat factori eius honorat autem eum qui miseretur pauperis
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
in malitia sua expelletur impius sperat autem iustus in morte sua
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
in corde prudentis requiescit sapientia et indoctos quoque erudiet
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
iustitia elevat gentem miseros facit populos peccatum
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
acceptus est regi minister intellegens iracundiam eius inutilis sustinebit