Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Ti masirib a babai ur-urnosenna ti balayna, ngem ti maag a babai ket daddadaelenna daytoy babaen kadagiti mismo wagasna.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Ti agbibiag a nalinteg ket addaan iti panagbuteng kenni Yahweh, ngem ti saan a napudno iti wagasna ket um-umsienna ni Yahweh.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Manipud iti ngiwat ti maag tumaud ti kinatangsitna, ngem dagiti bibig dagiti masirib ti mangsalaknib kadakuada.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
No awan ti baka, nadalus ti kulloong, ngem mabalin a maadda ti nawadwad nga apit babaen iti pigsa ti baka.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Ti napudno a saksi saan nga agul-ulbod, ngem ti palso a saksi agisawsawng iti inuulbod.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Ti tao a mangipagpagarup a nalalaing isuna ngem iti dadduma ket kasla mangbirbiruk iti kinasirib ket awan mabirukanna, ngem nalaka nga umay ti pannakaammo iti tao a masirib.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Adaywam ti maag a tao, ta awan ti maadalmo kenkuana.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Ti kinasirib ti nanakem a tao ket ti panangawatna iti bukodna a biag, ngem ti kinamaag dagiti maag ket panangallilaw.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Manglalais dagiti maag no maidaton ti daton a para iti basol, ngem pagbibingayan dagiti nalinteg ti pabor.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Ammo ti puso ti bukodna a kinasaem, ket awan ganggannaet a makabingay iti rag-ona.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Madadael ti balay dagiti nadangkes a tattao, ngem rumangpaya ti tolda dagiti nalinteg a tattao.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Adda dalan a kasla nalinteg iti panagkita ti maysa a tao, ngem ti pagtungpalanna ket iti laeng patay.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Mabalin nga agkatawa ti maysa a puso ngem makarikna latta ti ut-ot, ken mabalin a ti rag-o ket agtungpal laeng iti panagladingit.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Gun-odento ti tao a saan a napudno ti maiparbeng iti wagasna, ngem gun-odento ti nasayaat a tao ti rumbeng kenkuana.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Ti tao a saan a nasursuroan ket mamati iti amin a banbanag, ngem ti nanakem a tao ket ad-adalenna dagiti addangna.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Ti masirib a tao ket addaan iti panagbuteng ken ad-adaywanna ti dakes, ngem sitatalek ti maag a mangikkat iti ballaag.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Ti tao a nalaka nga agunget ket agar-aramid kadagiti minamaag a banbanag, ken ti tao nga agar-aramid kadagiti dakes a panggep ket magurgura.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Tawiden dagiti saan a nasursuroan a tattao ti kinanengneng ngem napalikmutan iti pannakaammo dagiti nanakem a tattao.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Dagiti dakes ket agruknoyto iti sangoanan dagiti naimbag, ken dagiti nadangkes agruknoyto kadagiti ruangan dagiti nalinteg.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Ti tao a napanglaw ket magurgura uray pay kadagiti kakaduana, ngem ti tao a nabaknang ket adu ti gagayyemna.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Agbasbasol ti tao a mangipakpakita iti gurana iti kaarrubana, ngem naragsak ti tao a mangipakpakita iti nasayaat kadagiti napanglaw.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Saan aya a dagiti agpangpanggep iti kinadakes ket maiyaw-awan? Ngem dagiti agpangpanggep iti nasayaat ket umawat iti kinapudno iti tulag ken kinamatalek.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Tumaud ti gunggona manipud kadagiti amin a nagbannogan, ngem no ti adda laeng ket sao, mangiturong daytoy iti kinapanglaw.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Ti balangat dagiti masirib a tattao ket ti kinabaknangda, ngem ti kinamaag dagiti maag ket mangmangiyeg kadakuada iti ad-adda pay a kinamaag.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Ti napudno a saksi ket is-ispalenna ti biag, ngem ti palso a saksi ket agisawsawang iti inuulbod.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
No ti maysa a tao ket agbuteng kenni Yahweh, addaan met isuna iti panagtalek kenni Yahweh; dagitoy a banbanag ket kaslanto natibker a lugar a salaknib para kadagiti annak dagiti tattao.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Ti panagbuteng kenni Yahweh ket maiyarig a burayok ti biag, tapno maadaywan ti tao dagiti silo ti patay.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Ti dayag ti ari ket masarakan kadagiti adu a tattaona, ngem no awan ti tattao ket madadael ti prinsipe.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Ti tao a naanus ket addaan dakkel a pannakaawat, ngem ti tao a nalaka nga agpungtot ket mangitantan-ok iti kinamaag.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Ti nasayaat a panagpanpanunot ket biag ti bagi, ngem runrunoten ti apal dagiti tultulang.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Ti mangidaddadanes kadagiti napanglaw ket ilunlunodna ti Nangparsua kenkuana, ngem ti mangipakpakita iti nasayaat kadagiti agkasapulan ket mangpadpadayaw kenni Yahweh.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Ti nadangkes a tao ket ipabpababa dagiti dakes nga aramidna, ngem ti nalinteg a tao ket addaan iti pagkamangan uray iti patay.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Agtaltalinaed ti sirib iti puso ti addaan pannakaawat, ngem uray kadagiti maag ket ipakpakaammona ti bagina.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Ti panagaramid iti umno ti mangitantan-ok iti nasion, ngem ti basol ket pakaibabainan ti siasinoman a tao.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Ti pabor ti ari ket adda iti adipen a nanakem, ngem ti ungetna ket maipaay iti agar-aramid iti pakaibabainan.
