Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Mace mai hikima kan gina gidanta, amma da hannunta wawiya takan rushe shi ƙasa.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Wanda tafiyarsa ta aikata gaskiya ce kan ji tsoron Ubangiji, amma wanda hanyoyinsa ba a kan gaskiya ba ne yakan rena shi.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Maganar wawa kan kawo sanda a bayansa, amma leɓunan masu hikima kan tsare su.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Inda ba shanu, wurin sa wa dabbobi abinci zai kasance ba kome, amma daga ƙarfin saniya ce yalwar girbi kan fito.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Mashaidi na gaskiya ba ya ruɗu, amma mashaidin ƙarya kan baza ƙarairayi.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Mai ba’a kan nemi hikima amma ba ya samun kome, amma sani kan zo a sawwaƙe ga mai basira.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Ka guji wawa, gama ba za ka sami sani a leɓunansa ba.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Hikima masu la’akari shi ne su yi tunani a kan hanyoyinsu, amma wautar wawaye ruɗu ne.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Wawaye kan yi ba’a a gyaran zunubi, amma fatan alheri yana samuwa a cikin masu aikata gaskiya.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Kowace zuciya ta san ɓacin ranta, kuma babu wani dabam da zai yi rabon jin daɗinsa.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Za a rushe gidan mugu, amma tentin mai aikata gaskiya zai haɓaka.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Akwai hanyar da ta yi kamar tana daidai ga mutum, amma a ƙarshe takan kai ga mutuwa.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Ko cikin dariya zuciya takan yi ciwo, kuma farin ciki kan iya ƙarasa a baƙin ciki.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Marasa bangaskiya za su sami sakamako cikakke saboda hanyoyinsu, kuma mutumin kirki zai sami lada saboda nasa.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Marar azanci kan gaskata kome, amma mai la’akari kan yi tunani game da matakinsa.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Mai hikima kan ji tsoron Ubangiji ya kuma guji mugunta, amma wawa yana da girman kai yakan yi kome da garaje.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Mutum mai saurin fushi yakan yi ayyukan wauta, akan kuma ƙi mai son nuna wayo.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Marar azanci kan gāji wauta, amma mai la’akari kan sami rawanin sani.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Masu mugunta za su rusuna a gaban masu kirki, mugaye kuma za su yi haka a ƙofofin adalai.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Maƙwabta sukan gudu daga matalauta, amma masu arziki suna da abokai da yawa.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Duk wanda ya rena maƙwabci ya yi zunubi, amma mai albarka ne wanda yake alheri ga mabukata.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Ba waɗanda suke ƙulla mugunta sukan kauce ba? Amma waɗanda suke ƙulla abin da yake mai kyau sukan sami ƙauna da aminci.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Duk aiki tuƙuru yakan kawo riba, amma zama kana surutu kan kai ga talauci kawai.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Dukiyar masu hikima ita ce rawaninsu, amma wautar wawaye kan haifar da wauta ne kawai.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Mashaidin gaskiya kan ceci rayuka, amma mashaidin ƙarya mai ruɗu ne.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Duk mai tsoron Ubangiji yana da zaunannen mafaka, kuma ga’ya’yansa zai zama mafaka.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Tsoron Ubangiji shi ne maɓulɓular rai yakan juye mutum daga tarkon mutuwa.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Yawan mutane shi ne ɗaukakar sarki, amma in ba tare da mabiya ba sarki ba kome ba ne.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Mutum mai haƙuri yana da fahimi mai yawa, amma mai saurin fushi yakan nuna wautarsa a fili.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Zuciya mai salama kan ba jiki rai, amma kishi kan sa ƙasusuwa su yi ciwo.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Duk wanda ya zalunci matalauci ya zagi Mahaliccinsu ke nan, amma duk wanda ya yi alheri ga mabukata yana girmama Allah ne.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Sa’ad bala’i ya auku, mugaye kan fāɗi, amma ko a mutuwa masu adalci suna da mafaka.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Hikima tana a zuciyar mai azanci, kuma ko a cikin wawaye takan sa a santa.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Adalci yakan ɗaukaka al’umma, amma zunubi kan kawo kunya ga kowane mutane.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Sarki yakan yi murna a kan bawa mai hikima, amma bawa marar kunya kan jawo fushinsa.
