Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Durch weise Weiber wird das Haus erbauet; eine Närrin aber zerbricht es mit ihrem Tun.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Wer den HERRN fürchtet, der gehet auf rechter Bahn; wer ihn aber verachtet, der weicht aus seinem Wege.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Narren reden tyrannisch; aber die Weisen bewahren ihren Mund.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Wo nicht Ochsen sind, da ist die Krippe rein; aber wo der Ochse geschäftig ist, da ist viel Einkommens.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Ein treuer Zeuge lüget nicht; aber ein falscher Zeuge redet türstiglich Lügen.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Der Spötter suchet Weisheit und findet sie nicht; aber dem Verständigen ist die Erkenntnis leicht.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Gehe von dem Narren; denn du lernest nichts von ihm.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Das ist des Klugen Weisheit, daß er auf seinen Weg merkt; aber das ist der Narren Torheit, daß es eitel Trug mit ihnen ist.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Die Narren treiben das Gespött mit der Sünde; aber die Frommen haben Lust an den Frommen.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Wenn das Herz traurig ist, so hilft keine äußerliche Freude.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Das Haus der Gottlosen wird vertilget; aber die Hütte der Frommen wird grünen.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Es gefällt manchem ein Weg wohl; aber endlich bringt er ihn zum Tode.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Nach dem Lachen kommt Trauern, und nach der Freude kommt Leid.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Einem losen Menschen wird's gehen, wie er handelt; aber ein Frommer wird über ihn sein.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Ein Alberner glaubt alles; aber ein Witziger merkt auf seinen Gang.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Ein Weiser fürchtet sich und meidet das Arge; ein Narr aber fährt hindurch türstiglich.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Ein Ungeduldiger tut närrisch; aber ein Bedächtiger hasset es.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Die Albernen erben Narrheit; aber es ist der Witzigen Krone, vorsichtiglich handeln.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Die Bösen müssen sich bücken vor den Guten und die Gottlosen in den Toren des Gerechten.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Einen Armen hassen auch seine Nächsten; aber die Reichen haben viel Freunde.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Der Sünder verachtet seinen Nächsten; aber wohl dem, der sich der Elenden erbarmet!
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Die mit bösen Ränken umgehen, werden fehlen; die aber Gutes denken, denen wird Treue und Güte widerfahren.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Wo man arbeitet, da ist genug; wo man aber mit Worten umgeht, da ist Mangel.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Den Weisen ist ihr Reichtum eine Krone; aber die Torheit der Narren bleibt Torheit.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Ein treuer Zeuge errettet das Leben; aber ein falscher Zeuge betrügt.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Wer den HERRN fürchtet, der hat eine sichere Festung, und seine Kinder werden auch beschirmet.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Die Furcht des HERRN ist eine Quelle des Lebens, daß man meide die Stricke des Todes.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Wo ein König viel Volks hat, das ist seine HERRLIchkeit; wo aber, wenig Volks ist, das macht einen HERRN blöde.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Wer geduldig ist, der ist weise; wer aber ungeduldig ist, der offenbart seine Torheit.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Ein gütiges Herz ist des Leibes Leben; aber Neid ist Eiter in Beinen.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Wer dem Geringen Gewalt tut, der lästert desselben Schöpfer; aber wer sich des Armen erbarmet, der ehret Gott,
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Der Gottlose bestehet nicht in seinem Unglück; aber der Gerechte ist auch in seinem Tode getrost.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Im Herzen des Verständigen ruhet Weisheit und wird offenbar unter den Narren.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Gerechtigkeit erhöhet ein Volk; aber die Sünde ist der Leute Verderben.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Ein kluger Knecht gefällt dem Könige wohl; aber einem schändlichen Knechte ist er feind.
